sappan komentáře u knih
V druhé polovině knihy byla hlavní hrdinka poněkud únavná i na 19. století. Kdyby byly její myšlenkové pochody zkrácené o polovinu, byla by kniha výrazně čtivější.
Ostrov zázraků se mi líbil. Hrdinové byli hezky upleteni a otrkáni v odlišných prostředích, oba byli velmi tvrdohlaví a také chvílemi málo předvídatelní. V textu jsou ukryté jemné a půvabné humorné narážky, které navozují úsměv a očekávání co bude dál (i když o konci podobných příběhů je skalní jistota už od začátku). A roztomile se tam plete nejen bývalá milenka Serafína, ale také psík Archie. Knížka se mi příjemně četla - kávička, talíř vánočního cukroví a bylo mi fajn. Dávám 5*
Bohužel na druhý příběh jsem zatím neměla čas.
Příběh komplikované lásky dvou lékařů v městské nemocnici (kam chodí téměř všechny postavy ze skoro všech příběhů paní Palmer). Tady se mi zdálo, že příběh pořád dobrý, hezky běžel a pak najednou konec, který mi přišel nikoliv odfláknutý, ale takový nějaký chudý. Tam by to možná ještě trošku práce chtělo.
Knížky Hannah Howell mám moc ráda a Nevěsta z Vysočiny patří k mým nejoblíbenějším. Prostě jsme si sedly. :-) Miluji příběhy ze středověké Anglie a Skotska. A jako bonus u paní Howell jsou to příběhy spojené příbuzenstvím i místem, což preferuji. Doporučuji přečíst každému, kdo má rád dobře napsané středověké příběhy.
Docela se mi to líbilo, ale jak píše witko, v poslední třetině se to v některých pasážích vleklo a někdy byly dialogy trochu toporné.
Kniha se mi četla velmi dobře, měla spád a nečekaný závěr. Mám Janu Eyrovou ráda, ale vždycky mi přišla trochu moc "sladká" (nenapadá mě jiné slovo). A nápad vyprávět příběh z pohledu hospodyně mi přijde skvělý. Nějak se to přihodit muselo a proč ne takhle? Klidně to tak mohlo být. :D Nebo možná ne, ale to nevadí, hlavně, že se to příjemně četlo. Myslím, že knížku můžu doporučit.
S touhle knihou jsem měla velké potíže ji vůbec dočíst, musela jsem číst po kouskách a dávat si přestávky. Zápletka byla přitažená za vlasy víc než obvykle. Hlavní hrdinka mi šla od začátku na nervy. Rachel se projevovala jako snobský, sebestředný, arogantní a rozmazlený spratek. Děj se táhl a byl vlastně celý postavený na jejím ječení a slovních útocích. Divím se, že ta knížka měla vůbec happy end. Daleko logičtější by bylo, kdyby se hlavní hrdina odstěhoval do Irska bez návratu. Zatím nejhorší historická romance, jakou jsem přečetla.
Prostě Cartland. :D Člověk to musí číst s nadhledem. K odpolední kávičce dobré rozptýlení a nebolí z toho ruce.
Souhlasím s havrmoni - hezké povídky s příměsí romantiky. Jen se mi nejvíc líbila první a poslední, obě asi tak nastejno.
Četlo se to celkem slušně, ale Lynne Graham to umí i o dost líp. Každopádně jako jednohubka pro líné odpoledne u kafe to bylo dobré.
Romantika na pár hodin a dobrý konec k tomu. Mě se to líbilo, příjemně se to četlo, občas byly vtipné dialogy, takže jsem se u toho docela dobře pobavila. U těchto knížek nehodnotím míru pravděpodobnosti a procento reálného světa. Tady očekávám, že mě nebudou bolet ruce, budu se usmívat nebo ještě lépe řehtat a po přečtení mi zůstane příjemný pocit, že jsem se docela dobře pobavila.
Úžasný relax, moc jsem se nasmála. Jen kdyby takových příběhů bylo víc! Brady byl naprosto boží!
Poslední z bratrů Tremaynů a jeho potíže s láskou. Musím říct, že mě děj několikrát rozesmál. Četlo se to prima.
Další z bratrů Tremaynů, ten nejuzavřenější. Příběh plyne hezky, samozřejmě nechybí šťastný konec a chudák bratr na konci není ani naštvaný, ani uzavřený, ani odstrčený. Četlo se to příjemně, taková jednohubka.
Tady se představuje první z bratrů Tremaynů. Paní Palmer okořenila společné místo ještě vztahy ve velké rodině. Dobře se to čte, i když některé reálie jsou pro mě trochu exotické.
Pěkná knížka na líné letní nedělní odpoledne u vody. Děj běží klasickým způsobem a konec je samozřejmě šťastný.
Příjemně roztomilá, nenáročná a úsměvná jednohubka na líné nedělní odpoledne, když se člověk potřebuje odpoutat od všedních starostí.
Zase jeden moc pěkný příběh ze skotské Vysočiny a klanech, zasazený do starověku. Rozhodně stojí za přečtení. Příjemně prolenošené odpoledne s knížkou, která se četla skoro sama.
Moje první knížka od tohoto autora. Příběh je trošku jiný než obvykle, což je plus a navíc má slušný spád. Také je v knize méně pravopisných chyb než v dnešní době bývá obvyklé. Autor má nesporný talent k vyprávění, příběh se čte jedním dechem. Opravdu mohu doporučit každému, kdo si chce odpočinout a zažít příjemnou chvíli v románovém světě.