shimice komentáře u knih
Zajímavá změna, vyprávění v ich-formě a sólo jízda notáře Matěje, ale doufám, že už se píše další díl a že se v něm opět setkáme s líbeznými názorovými střety původní trojice, které mi tady přece jen chyběly :-) V optimálním případě bych ocenila další rozpracování charakteru a minulosti hlavních postav, pořád je tam co odkrývat (aspoň doufám :-) )
Hodnotím zpětně po několika letech, detaily si nepamatuju, ale byla to jízda, asi jsem deformována povoláním :-) Přečetla jsem následně všechny díly a ani tam jsem nebyla zklamaná, doporučuju (I když ne pro slabší povahy :-) )
Přečteno za dvanáct hodin .. Prudič Stein, požitkář Barbarič a výkonná složka Jaroš, která to zas schytává za celou partu :-) Těším se na další díl..
Četla jsem až po Krvi prvorozených, ta se mi líbila o něco víc, ale tohle se taky četlo dobře, už jsem pořídila celý zbytek série :-)
Četlo se samo :-) Určitě si od autora přečtu něco dalšího.
Začetla jsem se až napopáté během asi dvou let, pak už se dalo dočíst.
Až na první cca čtvrtinu, kdy jsem měla trochu problém s množstvím postav a někdy zbytečných odboček, se mi knížka četla sama. Sympaťák Joona se sympaťákem chudákem Erikem a jeho nesympatickou "manželkou roku" Simonou, všechny vystupující děti zřejmě vychovaný v americkým kultu dítěte.. v rodině Erika lži a nekomunikace, řada vztahových věcí nedořešená, proč a jak takové manželství ještě funguje, nechápu. A konec spíš pro Chucka Norrise ;-)
Nečetla jsem zatím od D. Michieho knížku, která by nebyla skvělá, tahle to jen potvrzuje, úžasná.
Na rozdíl od Zmizelé jsem přečetla za odpoledne a večer na jeden zátah. Žádná z postav sice není vyloženě sympatická, a co pořád táhne některý ženský k chlapům, který se k nim chovají hnusně, nechápu (hlavní hrdinky mi bylo spíš líto, než že bych si ji oblíbila ), ale za mě dobrý :-)
Ve shodě s jinými komentáři - první dvě třetiny knížky dobrý, jen radši více Pendergasta a méně Constance (vcelku jsem souhlasila s její úvahou, jestli neměla zůstat radši doma, měla ;-) , začíná být nesnesitelná a obávám se dalšího vývoje vztahů mezi ní a Pendergastem, uz teď ho neuvěřitelně šéfuje :-) ). Poslední třetina už se opakuje z několika předchozích knížek, podle mě zcela zbytečně, jako by knížka bez honičky v labyrintu byla marná. Konec kvůli spojlerům radši bez komentáře, nicméně zatím se Aloysius projevil opakovaně jako Goro, bílý pes, který přežije vše, tak doufám v další díl :-)
Upřímně nechápu humbuk kolem.. není to můj šálek kávy, měla jsem problém se začíst i dočíst, jak mě oba hlavní protagonisté štvali, o konci ani nemluvím.. S filmem jsem čekala, než si přečtu knížku, abych neměla zkreslený dojem, ale po přečtení knihy vidět film už nemusím..
Skvělá knížka, která mě v životě hodně posunula.
Tak tohle budu moci komentovat, až to pochopím :-) Souhlasím, že je to úplně jinej level, a dávkovat se musí postupně, aspoň já jsem nezvládla číst v kuse, jako jiné knížky. Ale časem se k ní zase vrátím.
Skvělá knížka, je potřeba přečíst víckrát (jako většinu dobrých knih týkajících se osobního rozvoje).
Moje nejoblíbenější "Marlittka". Pro někoho červená knihovna, pro mě vzpomínka na dětství a babičku, která knížky autorky milovala, a já si v nich tehdy to svoje taky našla (nechci úplně srovnávat s Jane Austenovou, ale taky to není klasická červená knihovna:-) )
Tak za mě šest hvězdiček z pěti bez ohledu na tiskové chyby :-D "Mate tu knihu o těch zpívajících vousatých chlapících? Myslíte Hobita? Ne, ZZ Top!" :-D