stanislava7096
komentáře u knih
Kniha jako tahle, to není jen kniha. To je návod jak žít, popis života až na dřeň a ještě o kus hlouběji, kam nikdo z nás nechce. A přesto se i v takových chvílích dá životu říci ano. Jen najít smysl, ať už je jím cokoli, jakkoli malého. Četla jsem ji s pokorou a s pokorou si některé myšlenky pamatuji i po několika letech.


Kniha i představení - obojí je dokonalé. Líbí se mi to zkreslení světa očima dítěte. A kdykoliv slyším název knihy, vždy si přitom vzpomenu, že pro mě bylo záhadou rčení: Koukáš, jako svatá dala, neví komu." No prostě jsem na to nemohla přijít, kdo byla ta svatá Dala a co jako chudák neví.


Zajímavý začátek série. Líbil se mi překlad knihy, bylo cítit, že je to skvěle odvedená práce. Hlavní hrdinové jsou pak dostatečně rozporuplní, dostatečně zajímaví, dostatečně spravedliví i tvrdohlaví, aby mě zajímalo, co se stane dál.


Studie chaotického fungování mysli v okamžiku krize. Líbil se mi autorčin způsob práce s jazykem, slovní hříčky, spojení. Tak v polovině knihy jsem ale bohužel začala mít toho chaosu a zmatku dost. Knihu jsem dočetla, ale bez většího zážitku, což pravděpodobně souvisí hlavně se mnou, než s kvalitou knihy. Asi jsem někde jinde, než hlavní postava.


Moje oblíbená, čtu ji ráda. Přehlídka bizarních postav a jejich životů. Ne každý má prostě Vánoce z reklamy.


Kniha mě, stejně jako ostatní knihy autorky, na začátku mírně iritovala, čekáním na odhalení podstaty. Ale to už k jejím knihám nějak patří. Přesto, nebo právě proto je mám ráda. To napětí, než se to provalí :) Četla se mi velmi dobře.


Líbí se mi styl, kterým je kniha napsaná. Realistické, lidské, bez pozlátka. Možná právě proto mě hlavní hrdina ke konci knihy už neskutečně iritoval tou svojí povahou. Kniha se mi četla velmi dobře.


Přečteno v rámci Čtenářské výzvy, dočteno s touhou zařadit knihu v rámci výzvy nejen do kategorie knih, které byly zakázané, ale také mezi knihy v jejichž světě se nechci ocitnout. A vlastně mě štve, že se zapomíná na to, že jsme v takovém světě už žili. Ve světě, kde nebylo výjimkou odsoudit na smrt a nechat zmizet nepohodlné. Věznit je a týrat, protože mají názor, s potřebou zlomit je. Vymývat mozek všem. Ale zpět ke knize .... četla jsem vydání s ilustracemi sochaře a grafika Jaroslava Róny (za ně dávám hvězdičku navíc). Četlo se mi dobře, děj mě spíš nesl, než by mě pohltil. Vzhledem k obsahu tuším, že se ke knize vracet nebudu.


Vracím se k celé sérii opakovaně. Nechápu to, ale při každém čtení najednou zjistím něco, co jsem předtím neviděla nebo si nevšimla. Dokonalá Lisbeth, skvělý Mikael. Jsem si jistá, že se k nim ještě párkrát vrátím.


Kedrigern je moje srdcová záležitost, první přečtená fantasy kniha a tím pádem i fantasy série. Nedalo se nepřečíst. A od té doby už několikrát přečteno znovu. Mám ráda ten humor a vlídnost, která z knih sálá. Škoda, že víc jich už nebude. Kvááák. Ja.


Líbí se mi, jak jsem si v padesáti přečetla knihu se štítkem "pro děti a mládež" a jsem z ní tak nadšená, že už jsem si musela předobjednat třetí díl, který vyjde až 29. 4. 2021. Nemohu se dočkat, až se vrátím za Skáru a doufám, že třeba jen na chvíli zaslechnu Reteu nebo píseň Duvalů. Mám ráda fantasy a příběhy z jiných světů. A tenhle svět má autorka skvěle promyšlený. Příběh se mi čte jedním dechem a vtahuje mě do sebe. Když se běží o život, běžím taky ... a ta úleva, když přijde záchrana, je téměř reálná. Děkuji, paní Stehlíková.


Babičku jsem už jednou četla (asi ve škole), bez většího zájmu. Teď ve zralém věku jsem teprve dokázala objevit její krásu. Ocenit krásu jazyka, myšlenky, té lehkosti s jakou je napsaná. Děkuji, paní Němcová.
