Štírka007 komentáře u knih

- Nudné popisné pasáže promineme třeba Zolovi, protože je čtenáři záhy vynahradí hlubokou psychologickou studií některého z hrdinů. Zde se žádná náhrada nekonala, takže byly jen na obtíž.
- Děj neustále skáče z jednoho na druhé. Přechody mezi kapitolami jsou velmi násilné - začtete se do děje, očekáváte další vývoj a bum - kapitola končí a vy se ocitnete někde úplně jinde.
- Kniha mě nezaujala obsahem, ani květnatým jazykem.

20.02.2025

Vážně takhle píše Dostojevskij? A ještě si fandí, že “... dobrodružství pana Goljadkina nepostrádají jistou zajímavost...?" To jsem teda asi četla něco jiného. Prej "proč neovládám tajemství vznešeného působivého slohu...?" Jo, možná by se šiklo omezit věty, co mají víc než padesát slov. To jsem snad ještě nikdy neviděla!

Už ta úvodní pomatená scéna u doktora mě měla varovat, jenže já pořád doufala... A pak náhle pracují v jednom úřadě dva Goljadkinové, první hovoří o druhém se svým představeným, jestli si taky myslí, že jsou si podobní... pak to zas vypadá, že ten druhý vlastně neexistuje a je to nějaká schíza prvního. Co?
Kdo vlastně byl na tom plese - ten první, druhý, nebo se to vůbec nestalo? A proč ho nepustili na ten oběd a kterého vlastně? Cooooooo?
Ech... vlastně ne "co", ale spíš "pomooooocccc!"

“Všecko půjde jako po drátkách, nechybí-li výdrž." Blahá myšlenka, Fjodore Michajloviči, ale mě teda chyběla. V polovině jsem musela četby nechat, protože už jsem byla rozložená víc, než hlavní hrdina. Tak pozdravuji nahoru a třeba se ještě někdy sejdeme.

Pohodové čtení, vystupuje tu přiměřený počet postav, nejvíc akce najdete až na samém konci.
Procházka do starého dobrého Yardu se tedy vydařila. Kdo je Maska mi cestou nedošlo, ale postupně jsem mu držela palce, aby se jeho dílo podařilo. Ale no tak!

1 09.02.2025

Autor se odvolává na některé osoby z románu Zabiják, tak kdo chce, může si ho přečíst dřív. Nutné to ale není.
Opět tu najdeme zbytečně postavy, předlouhé popisy prostředí, kterým kraluje téměř úchylné “umírání lokomotivy, ale i spoustu kvalitních a důležitých vhledů do vnitřního světa hlavních aktérů. A k tomu nějaké ty utrhané ruce a hlavy.
Kdo je tou bestií? Račte si vybrat. Ten, co se mstí ze žárlivosti? Ten, co nabádá druhého k vraždě? Ten, co způsobí záměrně vlakové neštěstí? Ten, co vraždí “pod vlivem dědičnosti"?
Pro mě bylo nejvíc odpudivé chování Severíny.

06.02.2025

Gervaiso, Gervaiso. Takovás´ byla nadějná paninka... Jenže to bylo před dvěma stovkami stran popisů ulic, domů a bytů, které jsme si mohli odpustit. Číst knihu od poloviny by plně postačovalo.
A pak se vrátil ten tvůj bejvalej a počala tvá cesta na dno. Společenské i lidské. S tímhle zabijákem je to stejné tehdy jako dnes - pokud nechceš sám, nepomůžou ti ani svěcený kočičky.
Émile, Émile. Chtěla jsem ti dát méně, kvůli tomu úvodnímu crcání, ale ten konec to vytáhl. Tak tě zdravím nahoru a díky za tvé knihy.

2 03.02.2025

Nahlédni, člověče, do doby, kdy byla čeština plná přechodníků a šroubovaných vět, jejichž obsah zjistíš až těsně před tečkou. Nech se provést životní cestou, která jest stejná jako dnes. Tvůj vlak jede po koleji, která čas od času nabídne různé směry. Vybereš si a jedeš dál. Nikdy na své rozhodnutí nežehrej. Sám jsi strůjcem svého osudu.
Laskavé a milé čtení o životě. Proč mu ale říkají strýc, když ho přijali za syna, to mi někde uniklo.

31.01.2025

Dle názvu bych očekávala, že se kniha bude věnovat zejména tomu svědomí, ale po přečtení 50 stran se nic takového neobjevilo. Hádají se o pár liber, sepisují petice, já to podepsal, on to nepodepsal, proč to nechceš podepsat... patří nám ty prachy, nebo nepatří, jak to vůbec zřizovatel útulku myslel... kdo nám odpoví... ten není oprávněn, tamten taky ne, na koho se teda obrátíme... Předlouhé popisy osob na úkor děje. Otravné, nudné, od ničeho k ničemu. Žádný čtenářský zájem ve mě kniha nevyvolala.

Starý Barchánek dostal hned dva nápady, jak rozmnožit své jmění. Za prvé se ožení s trafikantkou. Ona spojení majetků kvituje, on se těší, že jako kdysi s nebožkou budou před spaním počítat denní zisky. Za druhé vyrazí z domu svou dceru s rodinou. Tím vznikne prostor vhodný na pronájem. Zeťáka to netrápí. Však si může kdykoliv postavit vlastní bydlení. Prachy zatím nemá, ale nápad už se zrodil. Jenže představy se málokdy kryjí s realitou a tak dochází k vraždě. Peníze jsou v kapse, ale na stavbu domu nestačí. Tak si je pojďme užít... jenže nevíme jak. A k tomu se začíná ozývat svědomí...
Mnohonásobné opisování celých odstavců text zbytečně natahuje a samotné “hlavní přelíčení" je pojednáno jen na několika stranách. Pro děj není (kromě rozsudku, který stejně očekáváme) důležité a název knihy se tak jeví jako nepochopitelný. Hlavní je láska k mamonu, nabubřelost a touha po uznání. Velmi současné.

1 29.01.2025

Vycházeje z faktu, že se jedná o příběh inspirovaný skutečností a s ohledem na datum vydání, odpouštím si srovnávání s jakoukoliv jinou detektivní literaturou. Ostatně sami se vypravte do těch časů a poznejte vraha-otce. Málem nebyl odhalen, protože policie měla v merku jiného adepta.

1 28.01.2025

O autorovi jsem nikdy neslyšela a že byli okultisty i někteří naši známí spisovatelé, je pro mě též novinka. Nikde žádná literatura, která by mu poradila, tak nezbylo než se učit na vlastních chybách. To s sebou přineslo třeba zdravotní a další obtíže, z kterých se těžko dostával, neb s takovými věcmi neradno si zahrávat. Poučné.

1 28.01.2025

Jakmile původně ctnostný a všemi vážený mnich objeví ve svém dlouholetém příteli ženu, započne jeho temná cesta. Odloží celibát, nechá se ovládnout chtíčem, zaplete se s magií, przní oběti a dokonce i vraždí. Úvod trochu nudný, vložené básně mě nenadchly, ale nakonec se děj rozběhl. Kvituji s povděkem možnost získat knihu zdarma.

1 28.01.2025