TamaraKrejčí komentáře u knih

Vím, že tato kniha nemá co dělat vyloženě s Vánocemi, ale mi se prostě okamžitě vybavila v rámci výzvy.

Nečetla jsem, ale v rámci výzvy splním a přečtu.

Nemohu a nebudu hodnotit, to je na čtenářích, ne na autorech. Ale protože jsem se zapojila do letošní výzvy, musim se pochlubit(zazmála jsem se nad tím) mohl to být hattrick...
1.v knížce se vzpomíná jiná knížka
2.je v ní mé skutečné jméno
3.a pokud by vyšla o cca20 dni později, mohla to být prvni kniha vydaná v tom to roce.
Za mě úspěch a radost u výzvy

No, já vám řeknu, brečela jsem jak želva. Až jsem byla naštvaná s tolika smutku..ale D.S. mám ráda a celé se mi to líbilo.

1 12.01.2018

Pro mě velice težké čtení. Začala jsem listovat a přemýšlet co se děje, co to je?? Dala jsem si i práci, jaksi číst knihu dle těch dat,datumů. Nepomohlo.. Jak tak jsem se chytla cca od 155 stránky. Ale nepřišlo žádné nadšeni.
Jsem zvědavá jestli se najde čtenář, kterému se bude tato kniha líbit.

08.01.2018

Ani já nedočetla, hlavně proto, že "hrdinka" se dál živí na svém příběhu a v klidu na fetu dál jede...neuvěřitelné...

1 01.01.2018

Jenže tak to někdo prostě má...a proto za mě, nezapomenutelné...

4 01.01.2018

spisovatelka je psycholog a napsala příběh z praxe...tak pokud si někdo myslí, že ona sama je schizofrenní, tak je to dobře napsané, vytáhla nás do příběhu...

1 01.01.2018

Moc mě to nevzalo, kdyby to byl vymyšlený příběh, řeknu si OK. Ale, že se tady mluví o realitě, teda nevšedního dne, tak za mě ne. Příliš mnoho utrpení a osvobození jako, jen tak?? mnoho věcí mezi nebem a zemí a přitom ne a ne se z toho dostat?? Ikdyž mám tolik nadpřirozena v sobě??

2 06.12.2017

Trošku náročné, žáden románek v tom nehledejte, mažná pro mnohé mámy i poučné

1 06.12.2017

Darovala jsem své dceři, mě kniha ne zaujala. Po rychlo přečtení deníku autorky jsem neměla chuť. Ale dcera je psychsomatik, tak snad jí pomůže..

12.11.2017

Nedočetla jsem, nevtáhla mě do děje.

12.11.2017

Přečteno za jeden den, je fakt, že je venku škaredě a nemusela jsem do práce. Jednoduše napsaná krimi. Smutný příběh, ale to tak u krimi bývá, pěkně se to četlo.

24.10.2017

Koukám, že kniha ještě nemá popisek a moc se tomu divím. Protože v samotné knížce než jsem se prokousala, úvodní stránkou, věnováním, prohlášením, předmluvou, a úvodem...a po sléze jsem se přímo v textu dozvěděla, že je spisovatelka dokonale připravená na vše, že i kurzem jak prodat svou knihu prošla..tak se divím této nedokonalosti.
Za mě, přečteno a není to ani OK...nebylo to čtivé a závěru, nezávěru jsem se prolistovala.

Hvězdičky jsem dala pěstounce a jeji rodině, která udělala opravdu jen to co mohla. Otevřená náruč, pevné objetí.
Jinak z celého příběhu mám srdce a nervy nadranc. Z těch zrůd, co prý byli rodiče a z celé mašinérie lidí co mohli tento příběh zastavit o sakra dost dříve...

2 07.10.2017

Dovolím si ještě jeden komentář. Tato kniha by měla být povinná četba pro všechny lidi co pracuji, nebo se jen zabývají opuštenými dětmi. A pro všechny budoucí náhradní rodiče. Málo kdo si uvědomí, že tyto děti přicházejí už k nám zlomené s dusičnou nemocnou a přesto hrdé na své vlasní já...
A taky prosba k ostatním čtenářům...nezažili jste, nesuďte.

4 24.09.2017

Knížka mě doslova šokovala. Jsem adoptivní máma dvou dětí o fungování OSPodu vím své, ale tohle mě rozdrtilo. Bože jak já poznala v Edit naší mladou...láska bez podmínek, otevřená náruč, pevné objetí, máš mě ráda takovou jaká jsem??opět bez podmínek...
Pro mě by ta bába byla jen a jen macecha, pokud bych byla ochotná vůbec o ní slůvko napsat. Jenže nejsem Edit, tak nesoudím.
A pokud toto Edit čte...využijte každou chvilku co můžete být se svou maminkou. Je zázrak, že jste se našly a, že to není žádná asociálka...já musím vyjít a ctít i tyto bio mámy, protože krev není voda a já věřím, že i příklady nejsou k zahození.

3 24.09.2017

Nedočetla jsem, vadí mi ten chaos. Pochopila jsem autora o co mu šlo, snaha byla, ale není to čtivé. Takový soupis, výpis myšlenek, dobře míněné rady, ale nic nového.

1 08.09.2017

Ano, čekala jsem Kosztaze, nebo jak se ten pulelf z prvního dílu jmenoval..byl tam, ale né jako zázračně zkříšený..aspoň bohyně mu mohla věnovat trocha úcty..
Ale nový příběh s upíří dvojcí, který vás seznámí s jejími radostmi i starostmi je fajn úlet do neznáma.
Doporučuji a nabádám čtenáře, nebojte se číst neznáme autory, někteří píšou zajímavě.

1 29.08.2017

Tak jak jsem napsala včera, nic mě už nepřekvapilo. Škoda, začínalo to slibně, krásné téma, krásný příběh a fajn, že ti krásní lidé byli tak rozumní.....jen pro mě táááák natahované, že mě to prostě unudilo.

3 13.08.2017