Přátelé navždy
Danielle Steel
Nový román jedné z nejúspěšnějších spisovatelek současnosti sleduje nezapomenutelnou životní pouť, plnou nástrah, překážek a testů, dvou neobyčejných děvčat a tří výjimečných chlapců. Poprvé se potkali jednoho jasného zářijového dne ve školce. Gabby, Billy, Izzie, Andy a Sean. Během následujícího roku se z nich stali víc než přátelé, stali se z nich „přátelé navždy“. Společně čelí životním výzvám a dobrodružstvím, společně snášejí ztráty a rány osudu. A i když se jejich cesty postupně rozcházejí, jejich přátelství zůstává jediným pevným bodem ve vesmíru...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2013 , Ikar (ČR)Originální název:
Friends Forever, 2012
více info...
Přidat komentář
No, já vám řeknu, brečela jsem jak želva. Až jsem byla naštvaná s tolika smutku..ale D.S. mám ráda a celé se mi to líbilo.
Brečela jsem jako želva. Nabralo to jiný spád než jsem čekala. Úplně mne to dostalo. Ale mě se moc líbila i přes nečekané zápletky
(SPOILER) Když jsem začala knihu číst, tak jsem byla trochu v šoku, přeci jen začínat příběh ve školce, ale nakonec byla knížka velmi hezká, i když osudy jednotlivých kamarádů nebyly úplně nejlepší. Myslím si, že tam bylo až moc smrti, 3 z 5 kamarádů se nedožilo ani 25 let. Smutné:-(
Způsob psaní mi úplně tak neseděl. Vždy, když se v knížce něco stalo, tak tam o tom bylo nespočet podobných vět. Jako třeba: Gabby byla smutná. Byla smutná, protože...A protože byla smutná, tak...
Ale příběh mě opravdu dojal a neměla jsem daleko k pláči!
Zajímavě vykreslené příběhy pěti přátel. Trochu jiné než ostatní knihy autorky a řekla bych že i dost smutné.
Po přečtení lze pouze konstatovat, že čtenář dostane přesně to, co lze při jméně Danielle Steelová očekávat...
Poprvé se mi podařilo překonat nechuť, kterou jsem měla ke tvorbě D. Steel. A v podstatě jsem dostala to, co jsem očekávala. Univerzální příběh o síle přátelství, psáno velmi jednoduchým jazykem, bez většího vykreslení jednotlivých postav, plné silných slov a klišé. Hodně odpočinkové, jediné co se knize nedá upřít je, že se čte téměř sama, ale to je, alespoň dle mého, dost málo.
Devadesát procent knihy je naprostý brak. Poslední tři kapitoly jsou čtivé. Literární hodnota nulová.
Líbí se mi téma knížky ale bohužel mě zklamalo jak je kniha napsaná. Jak už bylo zmíněno, často se objevují slova těsně za sebou a kniha je napsaná poněkud jednoduše. :/