Tatamama komentáře u knih

Juraj Červenák o knihe napísal: "Jánošík ako steampunková fantasy? Ou jé! Asi nie najlepšia, ale rozhodne najzábavnejšia kniha roka 2018.
Kempelen vynašiel motor na paru, takže Uhorské kráľovstvo má armádu na paromotorkách (nazývaných "kempeleny"), koče ťahajú parné turbíny a bojuje sa parou poháňanými vibračnými palošmi a rotačnými valaškami. České kráľovstvo proti Uhrom musí v pohraničnej vojne nasadiť alchymistom Divišom zostrojené "šarkany", ktoré zbierajú z neba blesky a koncentrované ich strieľajú na "našich". Do toho prichádza Jánošík, ktorý s verným priateľom Turzom rieši vraždu jeho otca. Za ňou stojí Dračí rád a na jeho čele Alžbeta Bátoryová, ktorá chce zvrhnúť Máriu Teréziu.
Pretočili sa vám buľvy? To je ešte nič. Hoci je to zdanlivo anachronický guláš, úlet a haluz, v skutočnosti je celý ten alternatívny svet dokonale vymyslený a som presvedčený, že autor má monumentálne znalosti histórie (a všemožných dobových podrobností, najmä čo sa týka alchýmie, varenia, nápojov, odievania... vlastne čohokoľvek). Funguje to bezchybne.
Navyše je to nadšený pulp. Hrdinovia neustále chľastajú ("po troch fľašiach pálenky Jánošík a Turzo osviežení a povzbudení vymysleli geniálny plán"), pretiahnu všetko, čo je v dosahu a je to aj riadny krvák, akože mozgy a črevá ("Jánošík a Turzo zapli paloš a valašku, takže stráže pred bránou sa rozstrekli skôr, než vôbec pocítili bolesť"). To všetko výborne napísané (neverím, že ide o debut), v divokom tempe (má to 150 strán a je tam nápadov na 5 omnoho hrubších románov) a s výbornou štylistikou a slovnou zásobou (bez srandy, robil som si poznámky). A hlavne je to veľmi, veľmi vtipné, miestami som sa smial nahlas. K tomu perfektne pasujúce komiksové ilustrácie a super obálka.
Ako už niekto niekde napísal - netuším, kto sa skrýva za pseudonymom Svetozár Olovrant, ale týmto sa dostal na prvé miesto rebríčka osôb, s ktorými chcem zájsť na pivo."

6 15.02.2019

Ta kniha má, jak už to na světě chodí, několik vrstev. Kdo ji chce číst jako bizarní detektivku okořeněnou pikantním erotičnem, má na to jistě právo. Ale o hodně se tím ochudí. Nulorožec je pod povrchem hlavně o tom, jak se mocní našeho světa snaží potlačit svobodné myšlení. A taky o tom, jak je důležité poznat sám sebe, i když taky hodně nebezpečné. Je to román filozofický a taky politický, protože filozofie bez politiky nemá smysl. Jak věděl už Sokrates. Stančík je snad jediný dobrý český spisovatel, který v současnosti zastává konzervativní hodnoty. Všiml si toho i Jiří Peňás v recenzi v aktuálním týdeníku Echo. I proto si Stančíka vážím.

2 15.02.2019

To jsme se doma nasmáli, až jsme se za vodovodní kohoutky popadali! Tu dobrou ponorku chci pod stromeček a tu zlou jakbysmet. A šílený profesor Vulpes je můj kandidát na prezidenta.

2 29.11.2017

Tahle kniha je Součkovo Opus magnum. Geniální, nedoceněná, zapomenutá. Ve spoustě jiných vesmírů je Ludvík světoznámý autor sci-fi. V tom našem ne.

2 29.11.2017

Román existuje ve dvou verzích: 1. původní J. J. Kolára a potom 2. pozdější v úpravě Jiřího Karáska ze Lvovic. Ten druhý text je rozhodně lepší a dal by se zařadit mezi čestné předchůdce staropražských mystických příběhů Gustava Meyrinka.

1 15.02.2019