Technokrat
komentáře u knih
Liška Bystrouška
Rudolf Těsnohlídek
Poprvé jsem se setkal s Bystrouškou na ČT art při vysílání francouzské opery. Tehdy jsem moc nerozuměl textu, i když byl zpívaný česky. Vysvětloval jsem si to špatnou výslovností francouzských operních zpěváků. Mýlka! Text je psaný tak silným nářečím, že pro mě jako rodilého Pražana z nového století je téměř nesrozumitelný. Ale když člověk překoná jazykovou bariéru, dostane za odměnu skvělý příběh. Na jedné straně působí hravě a poeticky, na druhé straně připomíná, že příroda nezná slitování.
Muži v offsidu
Karel Poláček
Karel Poláček miloval mariáš, ale překvapivě fotbalu příliš neholdoval. Já zase miluji poker a fotbal mi nikdy nic neříkal. Přesto se mi po přečtení začala v hlavě rodit romantická myšlenka – co takhle zajít na zápas Viktorky?
Poláček svým humorem a smyslem pro detail dokázal vykreslit svět fanoušků tak živě a poutavě, že i někdo, kdo fotbalu nepropadl, se začne dívat na tento sport jinýma očima. Kniha není jen o fotbalu, je o lidech, jejich vášních, vztazích a o tom, jak dokáže zdánlivá maličkost spojit nebo rozdělit životy.
Válka s Mloky
Karel Čapek
V literárních rozborech se často dočítáme, že Válka s mloky patří do protifašistické literatury. Já si však dovolím s tímto zařazením nesouhlasit. Fašismus je iracionální ideologie, která staví na šovinismu a zaslepené nenávisti. Mloci ale nezpůsobují zkázu Země kvůli pocitu nadřazenosti svého druhu nebo iracionální nenávisti k lidem. Kontinenty se bortí, protože mločí populace se řídí přirozenými zákony přírody: „Je nás mnoho, pro přežití potřebujeme nové místo.“ To je heslo přírody, nikoli heslo fašismu. Fašismus hledá nepřítele a říká: „Za naše problémy mohou ti druzí."
Knihu vnímám spíše jako logický a mrazivý popis důsledků neomezeného vykořisťování přírody. Lidstvo, zaslepené touhou po konzumu, moci a udržení zastaralého řádu, si pod sebou podřezává větev. V tomto ohledu je příběh mloků neúprosným zrcadlem naší reality.
Proč nedokážeme přestat obchodovat s Čínou, i když si uvědomujeme negativní důsledky? Protože by se zhoršil náš ekonomický blahobyt. Podobnou logiku nacházíme i ve světě mloků: „Proč bychom měli přestat zbrojit mloky?“
Naše civilizace může skončit stejně, jako skončil svět mloků. A právě zde si dovolím citovat Karla Čapka:
„Víš, kdo půjčuje Mlokům peníze? Víš, kdo financuje tenhle Konec Světa, tu celou novou Potopu?“
„Vím. Všechny továrny. Všechny banky. Všechny státy.“
„Tak vidíš. Kdyby byli jenom Mloci proti lidem, tak by se snad dalo něco dělat; ale lidi proti lidem, to se, člověče, nedá zastavit.“
Bratrstvo stříbrných mečů
Jan Štainbruch
Největším neduhem knihy jsou náhlé a nečekané změny žánru, které se odehrávají prakticky z jedné stránky na druhou. Po většinu příběhu se čtenář setkává pouze s náznaky nadpřirozena, která však lze s trochou představivosti vysvětlit náboženským fanatismem a blouzněním typickým pro dobu křižáckých výprav. Celý historický rámec příběhu ale dostává trhliny přibližně ve dvou třetinách knihy, kdy se bez jakéhokoliv náznaku či důvodu objeví scéna zahrnující boj s nemrtvými, což působí jako neorganická a nepochopitelná změna. Technická poznámka. Je zarážející, proč se autor v sekci Autorovy vysvětlivky(tak je to přímo pojmenované) sám sebe zpochybňuje, opravuje nebo dokonce přiznává, že neví, co měl na mysli. Například „Bohemund – není jasno, zda je myšlen Bohemund z Tarentu, nebo jeho syn“
Politici nevyhynou... ale snažit se o to musíme!
Miloslav Šimek
Politická satira sice rychle stárne, ale její nadčasový význam zůstává. Jako příslušníku generace Z mi kniha nepřišla příliš humorná. Nečetl jsem ji však s cílem se zasmát, nýbrž s úmyslem porozumět moderním dějinám České republiky. Pro ty, kteří mají zájem o takový pohled, bych knihu rozhodně doporučil. Ostatním však nikoliv.
