Teresita komentáře u knih

Stephen opět dokazuje, že je geniální spisovatel. Každá jeho kniha je jiná, originální a nezapomenutlná. Perfektně ovládá jazyk a jeho příběhy jsou čtivé, postavy propracované. Nejinak je tomu u Dolores Clairnbournové, která jě navíc zajímavá tím, že je psaná v první osobně formou zpovědi, deníku ženy, která to neměla v životě jednoduché. Ačkoliv je Doleres prostá žena, která nejde pro sprosté slovo daleko, ihned si ji oblíbíte. Doporučuji všem, stejně tak i skvělý film s Kathy Bates.

5 10.10.2018

Miluju Beatles, takže pro mě tato kniha byla jakousi povinností, už jsem ji pár let měla v knihovně a pořád jsem nedokázala přinutit ji číst. Je to zvláštní kniha. Prnví třetina mi přišla dost zdlouhavá a nudná, potom se děj trošku rozjel a nakonec tento román hodnotím kladně. Ovšem nechápu celý ten humbuk kolem. Existuje mnoho lepších knih.

Líbily se mi části odehrávající se v "léčebně", v nemocnici, všechny scény s Midori, popis studenstkéo života, odkazy na literaturu a hudbu.

Spoiler: Nelíbilo se mi přehnané množství sebevražd (většina navíc bez nějakého závažného důvodu), nelogické sexuální chování (sex s Reiko, Reiko a třináctiletá dívka, Naoko...). Vadilo mi, že v knize nebyly některé věci vysvětleny. Nechápu, co vlastně hlavní hrdina na Naoko viděl, podle mě to byla velice sobecká holka, která neví, co chce, jedná v náznacích, několikrát se na něj vykašla, neodpovídá mu na dopisy, neřekne mu, co ji trápí. Byla mi velice nesympatická a pořád jsem doufala, že se na ni Tóru konečeně vykašle. KONEC SPOILERU.

Norské dřevo hodnotím pozitivně, jsem ráda, že jsem si tuto knihu přečetla, trochu jsem nahlédla do světa Japonců (i přesto, že je tato kniha označovaná za nejaponskou).

Knihu vlastně skvěle vystihuje text písně Norwegian Wood : "I once had a girl, or should I say she once had me."

5 11.07.2018

Moje první setkání s tímto autorem (autory). Kniha je velice čtivá, přečetla jsem ji jedním dechem. Nicméně v příběhu bylo podle mě několik nesrovnalostí a občas jsem jsi říkala, proč ty postavy nejednají jinak, logičtěji. Závěr byl jak z laciného amerického thrilleru, plno mrtvých, nesmrtelný vrah, honičky… Přesto však knihu hodnotím kladně a určitě si z této série ještě něco přečtu.

5 31.10.2017

Tato kniha mě nadchla, čekala jsem, že to bude spíš taková červená knihovna, ale je to kniha o životě, nutí člověka zamyslet se nad tím, jestli svůj život prožívá naplno a uvědomit si, že kolikrát řeší blbosti. Četlo se to samo, oproti většině lidí jsem u této knížky neplakala, byla jsem sice dojatá, ale spíš jsem měla takový hezký pocit, nevím, jak to popsat, ale láska mezi hlavními hrdiny byla popsána tak, že jsem se několikrát přistihla, že se u čtení usmívám.

5 31.10.2017

Knížka napsaná formou rozhovoru s naším nejznámějším knězem, který je velice lidský, má rád fotbal, pivo i ženy. Je to velmi sympatický a moudrý člověk, doporučuji pro každého i pro nevěřící. Trochu mi přišlo, že je Z. Czendlik vlastně dost smutný a osamělý člověk, i když je s tím srovnaný a smířený.

4 31.01.2019

Mám velice ráda biatlon, ale do této knihy se mi moc nechtělo, recenze nejsou nic moc a navíc všechen ten bulvár kolem… No, musím říct, že kniha se mi líbila, četla se velice dobře, zajímavé byly hlavně pasáže, kdy docela podrobně popisuje jednotlivé závody. Nechápu, proč je tato kniha tak kritizovaná, žadný skandál to není. V novinách vytrhli z kontextu pár vět a zbytečně to rozpitvávali, navíc mi ani nepřipadá, že by Gábina někoho nějak extra očerňovala.

4 31.01.2019

Tuto knihu jsem našla u nás v knihobudce a normálně bych se k ní asi vůbec nedostala, ale byla jsem příjemně překvapena. Kniha je čtivá a napínavá, vrah překvapivý. Jedná se o detektivku s prvky nadpřirozena (hlavní hrdinka umí číst myšlenky) a s romantickou zápletkou, která mně oproti jiným tady nevadila.

4 03.12.2018

Jedná se o romantický příběh s detektivní zápletkou a trochu s prvky thrilleru. Hlavní hrdinka je kuchařka a pořád vaří, takže nedoporučuju číst nalačno :D Odehrává se v Americe v malém městečku u jezera uprostřed Skalistých hor. V knížce je moc hezky popsaná příroda, člověk má potom chuť se tam podívat. Čtivé, napínavé, oddechové, doporučuji. Kdybych měla něco vytknout, tak na mě je tam až moc přeslazená romantická linka, ale to k takovému typu knihy nejspíš patří.

4 03.12.2018

Povídka vypáví životní příběh Benjamina, který se narodil jako stařec a celý život mládne. Benjamin celý život trpí a naráží na nepochopení lidí, kniha je kritikou povrchnosti a dívání se na lidi skrz prsty. Benjamin se nestká s pochopením své situace, kterou sám ovlivnit nemůže, ani od jeho nejbližší rodiny. Konec je velice smutný. Narozdíl od filmu nám v knize neservírují osudovou lásku, ale poze příběh muže, který je celý život nepochopen, šťastný je pouze v období, kdy se jeho skutečný věk protíná s věkem vzhledovým a na konci, jako bezstarostné dítě.
Benjamina mi bylo mockrát velice líto, jeho příbuzní se k němu chovali strašně -
syna obtěžoval, manželka se ho ani na chvíli nesnažila pochopit, otec se s jeho hendikepem nikdy nesmířil. Myslím, že by povídce prospělo, kdyby byla delší a více propracovaná, téma je to velice zajímavé a hodně věcí je zde pouze naznačeno. Benjaminova matka je zde zmíněna snad jednou, jeho vztah s manželkou je pouze naznačen.

Začátek mi silně připomínal novější díly mého oblíbeného seriálu Arabela. Scéna, kdy Benjaminův otec přichází do nemocnice a setká se se svým synem je naprosto stejná jako když Petr Majer poprvé uvidí své děti - staré dědky.

4 01.03.2018

Skvělá kniha, určitě jedna z nejlepších, co jsem četla. Velice silný příběh a moc smutný. Často jsem si při četní vzpomínala na vyprávění mé babičky o válce, o tom, jak se vždycky spustily sirény a oni utíkali do krytů…

4 01.11.2017

Moc dlouho jsem se nutila si tuto knihu přečíst a až nakonec díky výzvě jsem se do toho konečně dala! A jsem za to moc ráda. Nechtělo se mi do čtení, protože jsem z této série o Harrym přečetla nejprve Sněhuláka a Levharta - kde se zmiňuje, kdo je vrahem z prvního dílu. Navíc četl tuto knihu můj taťka a říkal, že ho moc nezaujala a ještě mi nechtěně prozradil další důležitý zvrat z této knihy (ten o Holeově přítelkyni :( ). Je pravda, že první polovina knihy je poněkud zdlouhavá a nic akčního se v ní neděje, ale konec mi přišel dobrý a napínavý. Takže ji hodnotím velice kladně, i když na ostatní díla od Nesba nemá. (četla jsem ještě Lovce hlav).

4 31.10.2017

Je to opravdu krásné čtení. Začátek se mi četl hůř, nemohla jsem se pořádně začíst, ale jak přišla část se soudem, nemohla jsem se odtrhnout a konec byl úžasný. Moc hezky a mile napsáno, je to jedna z knih, kterou když dočtete, hned chcete číst znovu. Nelíbil se mi český překlad jmen (Čipera).

4 31.10.2017

Ženy to v té době vůbec neměly lehké, obzvláště ne ty, které chtěly nečeho dosáhnout. Je to příjemné čtení, místy jsem se nemohla od knihy odtrhnout. Autorka moc hezky popisuje, jak tehdy vypadalo lékařství - operace bez sterilizace, používání pijavic, umíralo se na běžné a banální nemoci. Rozhodně to stojí za přečtení. Líbilo se mi, že je v knize zmíněno několik skutečných historickych událostí a postav (Mark Twain, ztroskotani lodi, Pasteur…), některé jsou i zapojeny do děje. A na pozadí se odehrává romantický příběh. Doporučuji.

4 31.10.2017

V Konci civilizace se nevyskytuje žádný hlavní hrdina bojující za záchranu lidstva, Huxley popisuje několik různých lidí, kteří žijí v tomto světě, se všemi je ale velice těžké ztotožnit se. Žádná z postav mi nebyla extra sympatická. Kniha se mi líbila, obsahuje hodně zajímavých myšlenek a je rozhodně nadčasová. V dnešní době umělých oplodnění, darování vajíček a pokusů o klonování, působí tato kniha až děsivě.

"Á, Bé, Cé a vitamínek Dé..."

4 31.10.2017

Tak já nevím, ale nechápu co na této spisovatelce všichni mají. Kniha mi přišla neskutečně nudná, ani jsem ji nedočetla. Není zde žádný pořádný příběh, žádný děj. Jen dlouhé popisy, které ale nemají hlubší myšlenky. Dvě hvězdičky dávám za jazyk a za to, že Jane Austen je spisovatelka, která umí psát. Ale mě to prostě nebaví. Při čtení myslím na všechno možné a nejsem schopná se do příběhu ponořit. A není to to dobou, ve které byla kniha napsaná ani prostředím. Mezi knihy, které mě velice oslovily patří například Jane Eyrová nebo Na větrné hůrce.

3 28.04.2019

Může obsahovat lehké spoilery. Tak neskutečně hloupou a neschopnou hlavní hrdinku jsem snad ještě neviděla. Chová se jako by jí bylo maximálně patnáct, nic neumí, nemá žádné zájmy, kamarády ani názory. Pořád nekde něco zapomíná a na počkání každému vykecá kód alarmu. Pořád jen uvažuje nad tím, že už je stará (je jí 41), pozoruje své tělo a přitom se obléká jako stará panna a sedí doma na zadku. Chlubí se tím, že ma jen jednu kamarádku, kterou od malička poslouchá na slovo. Tato její kamarádka je taky dost nesympatická a sebestředná. Chápu, že má nějaký problém, ale zdá se mi to teda dost přehnané. Čekala jsem, že za tím bude něco víc. Vrah mi až tak překvapivý nepřišel, většina postav šla buď jednoduše vyloučit nebo se naopak naopak nabízela sama, takže by to vůbec nebylo překvapivé. Zbytečně mnoho popisů snů, představ, úvah na úkor uspěchaného konce. Na konci jsem nechapala ani jednoho z manželů, ze se rozhodli, tak jak se rozhodli.

3 05.02.2019

Moje první setkání s touto spisovatelkou a jsem spokojená, určitě si ještě něco přečtu. Určitě ale existují čtivější a proprcovnější knihy, tohle je taková oddechovka. Téma je děsivé - zažít byste to nechtěli, ale takoví lidé skutečně existují. Vzhledem k tomu, jak dopadla Simona Monyová, je jasné, že čerpala z osobních zkušeností, o to víc je kniha smutná.

3 10.10.2018

Není to extra čtivá kniha, ale je velice kvalitní. Jsem ráda, že jsem si díky výzvě přečetla, dozvěděla jsem se hodně o dějinách, kultuře a způsobu života lidí v Chile. Román vypráví příběh rodiny Truebů v průběhu tří generací, zachycuje skutečné události (vláda komunistů, vojenský puč, diktatura) a zmiňuje skutečné osobnosti (básník Pablo Neruda, prezident Chile - strýc autorky).

3 21.09.2018

Typická Sophie Kinsella. Veselá, oddychová, romantická, praštěná, předvidatelná, velice čtivá, ale především vtipná. Dlouho jsem se u nějaké knihy takto nenasmála, při scéně, kdy se Poppy snaží zaujmout Japonce v recepci hotelu, jsem se začala několikrát smát nahlas, a to až tak, že jsem vzbudila manžela.

3 05.02.2018

Četla jsem ji už před několika měsíci a pořád na ni musím myslet. Je to drsná knížka, moc jsem z ní v noci nemohla spát. :think: Myslím, že rozhodně stojí za přečtení. Je napsána velice čtivě, i přesto, že se v ní téměř nic neděje. Sto kluků prostě jen jde, později 99, 98… Konec vás donutí přemýšlet.

3 09.10.2017