tounnie komentáře u knih
Je to něco úplně jiného. Psát o Němce jako o chuděře, co musí posluhovat vítězům a ještě přihlížet, jak se v domě jejího mrtvého otce válí nepřítel? Poblázněný Viktor, který zažil hrůzy války a přesto se probůh zamiluje do Němky? Ještě vcelku obyčejné a nijak výrazné ženy?
Za mě něco, co v téhle době jen tak nevycházelo (pokud ne, opravte mne prosím). Příběh na mě působil dost silně, možná právě pro jiný pohled na druhou stranu, na Adelheid. Kniha je jedním velkým milostným příběhem, který je již od začátku odsouzen k záhubě. A vlastně to bylo asi poprvé, co mi bylo tak moc líto zhrzeného muže. S Viktorem jsem soucítila od začátku až do samotného konce ...
Trošku mi kniha pointou (nikoli příběhem!) připomíná Malého prince - na první pohled tak obyčejný a jednoduchý příběh, ale když se nad ním zamyslíte, má neskutečnou sílu a obrovskou výpovědní hodnotu. Čtení na pár hodin, krásně dokládající nesmyslnost společnosti a velké paradoxy světové politiky.
Nádherně propojené oblasti historie, umění a silného životního příběhu. Pokud chcete po knížce něco víc než jen kdo s kým a "žili šťastně až do smrti", Jojo Moyes to v téhle knížce za mě dokázala skvěle dovést až do velkolepého rozkvětu.
Dvě pro mě nezajímavější fakta o knize - sledujete dva paralelní příběhy, které spolu vlastně vůbec nesouvisí a zároveň jsou si tak blízké. Tím je celý příběh bohatší, propracovanější a zajímavější. Tím druhým je síla obrazu. Nikdy jsem moc nechápala, proč lidé za ať už obrazy nebo jiné hmotné předměty tak bojují. A tenhle příběh mi dal jeden z mnoha pohledů, proč vlastně jsou ti lidé schopni obětovat svůj život pro "orámovaný kus plátna".
Pět hvězd a po dlouhé době krásný milostný příběh, který prostě není obyčejný. :)
Čistá surovost. Bála jsem se ji vytáhnout, abych se před komisí nerozplakala. Cítíte jednu velkou bezmocnost. Bezmocnost malého chlapečka, bezmocnost čtenáře. Jako byste byli spoutaní a mohli jen křičet nebo plakat.
Příběh byl tím nejemotivnějším, co jsem zatím četla. Pět hvězd a doporučuji přečíst všem, především rodičům, ať už budoucím nebo současným.
O čem kniha je asi netřeba psát. Jediné co zmíním je, že autor nemoc pojal jak z psychologického, tak demografického, geografického, sociálního i kulturního hlediska (nemine vás ani stránka popisující nemoc z hlediska biologického, abyste tušili s kým máte tu čest). Kniha je velmi čtivě napsána, takže (ať už jako povinnou, tak dobrovolnou literaturu) doporučuji.
Rada na začátek - vykašlete se na názory kamarádů, kteří už knihu četli. :D Všichni (s kým jsem o ní mluvila) jsme milovníci Pottera a každý jsme knihu přijal úplně jinak, víc než u jakékoli jiné knihy.
Zápletka mě naprosto uchvátila. Parádní příběh, suprově zapojené postavy, promyšlené časové smyčky (a to podle mě vcelku chvalitebně). Jediné, za co strhávám hvězdu, je, že to je psané "horkým brkem". Já vím, je to scénář .. ale prostě mi k tomu chyběla ta propracovanost. Všechno bylo jako kdyby rychle "odbyté", jednoduché, protože to zkrátka musíte vtěsnat do pár hodin na jevišti. Ne ani tak nelogické jak zmiňují jiné komentáře, jen jim to prostě všechno přistálo přímo pod nos.
Asi první česká detektivka ne? :) Čtení mě neskutečně bavilo. Záhada, napětí a nejistota vyvolává ve čtenáři pocit, jako by byla Praha opět městem plným kouzel a pokladů.
Zahradní slavnost je drama v plném smyslu slova absurdní. Čtení je to těžké, protože kniha postrádá sebemenší systém nebo řád jazyka i příběhu. Ale to je právě pointa celé knihy - absurdita (a jak už tu bylo zmíněno - co víc, absurdita minulého režimu). Kniha podle mě stojí za přečtení (i z toho důvodu, že díky malému rozsahu nezabere takový čas - tak to aspoň zkusit).
Nesouhlasím s tím, že čtenář musí být "dost starý" na to aby to pochopil. Jsem ročník 96, takže i revoluce se mi vyhla docela velkým obloukem, a přesto jsem vcelku pobírala. Nejde o to jestli jste tam byli, ale spíš jestli jste ochotni se tam přenést.
I přesto, že knížka vznikala ještě před všemi událostmi, které dost změnily vztah Blízkého východu se Západem, je dost nadčasová. Zároveň objektivně podává fakta o samotném islámu, což se mi líbí. Žádná averze, prostě odborný vhled :) Pokud se chcete o islámu dozvědět nezaujatě a vědecky, tak doporučuji. Za mě 5 hvězd.
Btw. nečetla jsem další autorovo knížky, takže možná ty novější budou aktualizovanější a tak .. ale na hodnotě téhle to podle mě neubírá.
Kniha za mě splňuje účel, který je jasný z názvu. Hlavním cílem je popsat tři asi nejznámější magazíny, které vydávají jednotlivé teroristické organizace. Dobrá odborná kniha, dobře ozdrojovaná, má jasný systém a v závěru dává jasné výsledky této analýzy.