TXapek komentáře u knih
Prostřednictvím jednoduchého příběhu otce a syna přenesl autor na papír atmosféru absolutního zmaru. Pro ten neutěšený pocit, který četba knihy dokáže navodit, se vyplatí ji přečíst.
Navnaděn seriálem jsem se pustil do čtení knihy a přesto, že obyčejně sci-fi nečtu, mě Leviatan náramně chytnul.
Chválím, že se kniha soustřeďuje na vyprávění příběhu a nezatěžuje čtenáře příliš složitou vědou. Příběh má svižné tempo a vyprávění z pohledu dvou postav se dobře doplňuje. Zkrátka a dobře jsem se náramně bavil a do budoucna se jistě chystám na další díly.
Výborná kniha. Byl jsem na ni zvědavý, konec konců od B. Cornwella je člověk zvyklý na něco trochu jiného, ale dopadlo to na výbornou. Kniha je velmi čtivá, příběh poutavý a napínavý a to, že v porovnání s jinými autorovými knihami obsahuje méně dobrodružné akce, jí není nijak na škodu.
Po přečtení Bláznů a smrtelníků si troufám tvrdit, že bude jen dobře, pokud si autor od svých zavedených sérii čas od času opět odskočí a napíše příběh z jiného soudku, jako se mu to povedlo právě zde.
Chvíli trvá, než se kniha rozjede na plné obrátky, ale celkově musím hodnotit asi takto: neobvyklé (ale tím zajímavější) téma, netradiční hrdinové, příjemná čtivost. Autor mě přesvědčil, abych si jeho další knihy držel v hledáčku.
Třetí Expanze začíná ve velkém stylu s velkou záhadou k rozlousknutí, na kterou vnadil již závěr Kalibánovy války. Bohužel v druhé polovině knihy si autoři namísto rozvíjení zápletky kolem brány vybrali jako ústřední téma velkou akční melu. To by samo o sobě ještě nemuselo být špatné, ale připadalo mi, že chování postav a jejich řešení situací mnohdy nedává smysl nebo by přinejmenším potřebovalo lepší vysvětlení. Tedy ve výsledku byl pro mě třetí díl série trochu slabší než oba předchůdci.
Co se postav týče, zatímco v minulém díle jsem si dříve či později oblíbil všechny, zde souhlasím s ostatními komentáři, že výběr a zpracování bylo trochu slabší, i když na konkrétní postavě se už neshodneme. Byla to právě pastorka Anuška, která si mě zde získala nejvíce. Jistě, není to postava, která by úplně zapadala do světa, kde mají i ti největší dobráci za sebou hromady mrtvol, ale přináší na věci nový laskavý pohled (se kterým čtenář nemusí nutně souhlasit) a po celou knihu si svou charakterovou dobrotu udrží i tváří v tvář všem hrůzám kolem ní. Pro mě se tak vyšvihla nad podivně rozervanou teroristku Melbu i Bulla, jehož linka se dle mého mohla více zaměřit na pochopení Ashforda namísto soustředění na to, kdo se usmál nebo neusmál jeho cynickým poznámkám.
(Spoilery)
Po Abaddonu zas o něco horší. Kniha se rozjíždí velmi pomaloučku. Příběh je (opět) hnán převážně tím, že se lidé nechovají normálně a postavy mi moc nesedly. Posádka Roci se podivně potácí na hranici mezi nejdrsnějšími borci a zároveň nejlaskavějšími dobráky v systému. Stále dokola se rozebírají Elviny pocity, což se ukáže jako naprosto bezpředmětné a v knize zbytečné, protože tato část její dějové linky nakonec asi na půlstránce vyšumí do prázdna. A přišlo mi hodně přitažené za vlasy, že když Amos střelí člověka z brokovnice z bezprostřední blízkosti, tak sám zůstává klaďákem a všichni se shodnou, že za to ve skutečnosti mohl pan Murtry.
Mimozemské technologie a Vyšetřovatel jsou na knize to nejlepší, ale bohužel ke slovu přijdou až moc pozdě.
Závěr a naznačení problémů blízké budoucnosti byl slibný. Protože má zde na databázi další díl vyšší hodnocení i příznivější komentáře, tak nad sérií ještě hůl nelámu.
Než se kniha dostane k jádru věci, tak jí to dost trvá, což ji také ve výsledku dost kazí, byť je pravda, že od toho momentu se jedná o velmi zajímavou četbu.