Unitarcha | Komentáře u knih | Databáze knih

Unitarcha Unitarcha komentáře u knih

Hladový lán Hladový lán Andrew Michael Hurley

Velké a nesmírně (ne?)příjemné překvapení. Nálepka "soudobého gotického hororu" mě neomylně nalákala, a byť si nejsem jistý, zda bych s tímto žánrovým označením souhlasil, bavil jsem se náramně. Vlastně, opravdu hezky mě překvapilo, že *spoiler?* to, co znělo jako klasická duchařina, se vyjevilo býti něčím podstatně zajímavějším *konec spoileru*.
Hladový lán je úžasnou ukázkou toho, že člověk by měl román hodnotit až po jeho kompletním přečtení, a nenechat se přespříliš ovlivnit prvními dojmy. Prvních sto stran pro mě sice postrádalo výraznější hororové prvky (a to k hororu přistupuji velmi volně, nemám pevné škatulky), ale opravdu mě bavily svým poutavým vykreslováním postav a postupným odhalováním neblahých událostí z minulosti. Dalších padesát stran už je čistý horor, atmosféra houstne a události se zrychlují, aby v posledních padesáti stranách geniálně vygradovala. Tedy, v úplném závěru. Když mi zbývalo pět stran, říkal jsem si "Běda, to je škoda, že to skončí takhle. To mě dost mrzí, že se promarní potenciál. Dám asi čtyři hvězdy?". Leč jakmile jsem dočetl poslední řádek, zamumlal jsem si "Tak tohle bylo super. Výborný konec, výborná kniha. Pět hvězd." Je potěšující, když závěr dokáže nejen dovést vyprávění k uspokojivému vyvrcholení, ale i vrhnout všechny předchozí události do určitého zajímavého světla.
Musím skutečně vyzdvihnout opresivní a znepokojivou atmosféru, která je o to hrůznější, že většinou nestojí na žádném nadpřirozenu, ale jen neschopnosti komunikace mezi manželi. Juliettino stupňující se blouznění rašící z její nemohoucnosti vyrovnat se se ztrátou dítěte a Richardovo zoufalé lpění na racionalitě, které je vedeno čistě iracionálními tendencemi a manifestuje se výsostně ne-racionálně, dokáží vyvolat nejedno mrazení v zádech.
Pomalé, plíživé, tíživé, chmurně skvostné.

24.04.2022 5 z 5