VACLAV4 komentáře u knih
Velmi nerad odkládám rozečtené knihy, tak jsem tuto dočetl jen s úcty ke kamarádovi, který mi ji daroval. Popsal bych ji slovy Oldřicha Nového z filmu Světáci "Špatně, všechno špatně. Nikoli formou, ale obsahem."
Za mě brak, možná tam cítím inspiraci v Bočkově Aristokratce. Některé pasáže ale nedávaly smyl, nebo byly zcela zbytečné.
Jedna z mála knih, kterou jsem měl tendence odložit během čtení. Opravdu jsem se "nudil". Aristokratka měla skončit nejdéle čtvrtým dílem. Pátý byl už slabší a teda šestý jednoznačně nejslabší, až zbytečný. Z Marie se stahla taková nerozhodná, až hloupá venkovská holka.
Opakovaný humor přestává být humorem, pokud se tlačí na pilu až moc. Chvílemi to bylo víc trapné než zábavné. Jsem rád, že to mám za sebou.
První díl byl asi lepší, ale to tak u pokračování je. I tady ale stojednaletý Alan pobavil, takové konstantně usměvavé čtení, ideální na dovolenou nebo do tramvaje. Za mě dobrý. Proložím to jinou knihou a už se těším na Analfabetku.
Dostal jsem knihu jako dárek od své šéfky (co tím asi chtěla říct :-))
Pro mě to bylo náročné čtení. Číst o tom, jak utíká pozornost, a udržet tu svou na uzdě, bylo docela náročné. Zajímavé kapitoly se promíchávají s těmi méně zajímavými, ale každý ať si najde to své. Náročné, ale užitečné čtení a celkově hodnotím za sebe tuhle knížku velmi kladně. Užitečné jak pro manažery, team-leadery, tak i roztěkané lidi zabývající se sami sebou.
Někde jsem na tuto knihu narazil v recenzích, tak jsem jí dal taky šanci. Hned jsem ji koupil 3x pro své blízké přátele. Chvíli mi trvalo číst ve třetí osobě v přítomném čase, ale zvykl jsem si. Všichni tři jsme se nad knihou zastavili, rozjímali, shodli se, že je to krásný, nenásilný příběh. I když se jeví zprvu jako dovolenkové čtení, zaznělo v ní hned několik životních mouder. Zcela nenápadně, ale zaujala. Doporučuju!
Moc hezká kniha. Díky ní jsem dokázal pojmenovat svou víru a co vlastně cítím. Autor napsal knihu zcela výstižně a lidsky, proboha, takhle má církev přistupovat. Otevřenost, lidskost, pojmenování věcí pravými jmény.
Knihu jsem po přečtení několikrát daroval jako dárek.
Úsměvné čtení, kdy díky těmto dvěma hlavním postavám čtenář pozná hlavní poselství křesťanství i budhismu odlehčenou formou. Navíc člověk zná ty dva v reálném životě, tak dokáže představit mnoho scének, jak by vypadaly v realitě. Závěr byl trochu už moc, ale k zamyšlení to vedlo. Ale hlavně jsem si z této knížky vytáhl pár slov, která jsem přijal za svou životní filosofii: "Přijímám, co je, dávám, co můžu." Není co dodat, prostě doporučuju.