Větvička komentáře u knih
Myšlenkově provokující, napínavé, dotýkající se největších bolestí naší civilizace. I přes odborné pasáže se čte jedním dechem. Na některé obrazy, vykreslené autorem, nemůžu zapomenout.
Navzdory melancholické, místy dokonce depresivní, atmosféře na mě kniha působila podivně konejšivým dojmem. Jazyk bohatý na výrazy, se kterými jsem se doposud nikdy nepotkala (četla jsem ve slovenském originále) jsem si užívala s každým dalším odstavcem. Zároveň jsem však byla téměř po celou dobu v napětí, co se přihodí hlavní hrdince na dalších stránkách, co dalšího se vyjeví z její minulosti... Závěr knihy mě velmi mile překvapil. Velmi citlivě o citlivosti a vlastních kořenech poznamenaných šrámy minulosti i o tom, co z takových dál vyrůstá a může být.