VolynskyCech
komentáře u knih
Věrni v cizině, věrni ve vlasti
Jiří Rébl - Volyňský
Věrni zůstaneme
Své vlasti vzdálen léta dlouhá
náš volyňský lid světem šel,
šel, jako kdysi Israel
do země svaté, zaslíbené,
životy otců vykoupené,
a dědů duch jej provázel.
Šel, věřil, doufal, válčil, mřel,
své desatero s sebou nes
a nikdy, nikdy nepokles.
Svých dědů plnil přikázání:
- „Být věrný vlasti do skonání“ –
a slibu věren je i dnes.
Po těžké pouti v rodném Žatci
náš veškerý volyňský lid
své vlasti skládá hold a slib,
slib oddanosti hlavě státu,
představitelům majestátu
a národu, s nímž bude žít.
My přísaháme, vlasti drahá,
že střežit budem svatá práva,
jež velcí předkové nám dali
a za něž slavně umírali
nesčetní bohatýři tvoji
doma i v cizině i v boji.
Slibujem slavnostně a hrdě,
že bránit budem věrně, tvrdě
tvou svobodu a demokraci,
za niž z nás každý vykrvácí
a život dá, když vlast mu káže.
My slibujem co věrná stráže,
že s bratry všemi v svorném šiku
svou bránit budem republiku
a celistvost našeho státu
od zrádců, vrahů, od pirátů.
My zachováme věrnost vlasti
i v dobách nejhroznější strasti,
neb drahou nám jest republika
vedená duchem Masaryka.
Ji nade vše milujem, ctíme,
ji nezklamem a nezradíme,
za volnost její život dáme ...
t o s l a v n o s t n ě d n e s p ř í s a h á m e !
Věrni v cizině, věrni ve vlasti
Jiří Rébl - Volyňský
Jen dál
Jen dál, jen dál, volyňský Čechu,
krok za krokem spěj s duchem času vpřed,
krok za krokem i v nejbouřnější chvíli
spěj hrdě vpřed ku vytčenému cíli
a nekloň šíj před překážkami hned!
Spěj stále vpřed, jiné za sebou veď,
a vůdčí místo třímej bez oddechu,
- toť úkol tvůj, volyňský Čechu!
Jsi z národa slavného jména,
jenž světu povždy světlo pravdy nes,
jenž vedl světy k vznešenému cíli,
jenž má v své hrudi nehasnoucí síly
a čestným vůdcem pro ně je i dnes ...
tu čest nám zachoval a nikdy nepokles!
To světlo též slavnostně, beze vzdechu
nes stále vpřed, volyňský Čechu!
Leč nes je světem ještě dále –
vždyť nové úkoly nám nese doba dnes!
Tož nový šperk připravuj pro své syny,
neb nový čas chce vidět nové činy
a nestačí nám slávy předků dnes!
Vši sílu napni, bys tu slávu vznes
a nezmalátněl v životním svém spěchu!...
- To pomni, volyňský náš Čechu!
Jest záhadou, co budoucnost nám nese,
zda velikost, zda bídný zánik, zmar?...
Zda řídit dovedem v budoucnu svoje dráhy?
Kam ruka osudu přechýlí naše váhy?...
Co přáti víc nám bude – pád či zdar?...
Jak přetráví nás žhavý světa var,
když v lhostejnosti hledat budem těchu?...
To rozvaž včas, volyňský Čechu!
Nuž, tedy vpřed spěj lide, slávy dráhou
a ve své práci přilni k druhu druh!
A snaž se prapor náš nad jiné vznésti,
ne léčkou zisku, lichocením, lestí,
leč prací, ctí, jak káže český duch!
V tvé čestné práci dopomuž ti Bůh
a požehnání dejž ti pro útěchu!
- Nuž, k dílu, volyňský náš Čechu!
Nuž, k práci, k dílu napni všechnu sílu,
ať zdrtíš svojí lhostejosti křeč!...
A když i vše již budeš míti v klínu,
tož ještě víc se přičiň, český synu,
ať v rukou mlat máš, pero nebo kleč –
leč nezapomeň při tom na svou řeč –
a slávu přineseš pod rodnou střechu!...
- Tvé práci zdar! – Volyňský Čechu!