whxterose komentáře u knih
Vcelku milé čtení a povedené vykreslení života a zákoutí v Paříži, vyústění a celková pointa za mě ale zklamání.
Zase jsem si ověřila, že HM nikdy nezklame. Nemohla bych si vybrat jednu nejlepší povídku; všechny jsou dokonalé. Každá má v sobě špetku jiného kouzla, každá nám předá něco jiného, každá nám odhalí nějaký nový kousek sebe sama.
Že, prosím, nejsem jediná, kdo posledních dvě stě stránek potřeboval po ruce krabičku kapesníků, protože to prostě bez zaslzených očí nešlo?
Je to jedna z nejtěžších knih, které jsem kdy přečetla. A kvůli tomu, jaké pocity jsem při čtení měla, se k ní už nejspíš nikdy dobrovolně nevrátím, a to i přesto, jak kvalitní četba to je. Holt, ten příběh moc bolí. Až příliš.
Já si nemůžu pomoci, Kundera je prostě skvělý a tenhle soubor povídek je skvost!
"Člověk prochází přítomností se zavázanýma očima. Smí pouze tušit a hádat, co vlastně žije. Teprve později mu odvážou šátek z očí a on, pohlédnuv na minulost, zjistí, co žil a jaký to mělo smysl."
Kniha o tom, jak se s námi život nepáře. Příběh o životě autorčiny maminky, který se s ní nemazlil. Bylo mi smutno, hořko a krásně zároveň. Po přečtení si vážím víc toho, co v životě mám a uvědomuji si, že nic není samozřejmost. Určitě stojí za přečtení!
Tak tohle byla naprostá bomba. Akce od prvních stránek až do samotného konce. Zajímavé zvraty a upřímně, ten konec mě celkem překvapil, i když z posledních stránek, se to dalo čekat. Zápletka a celý děj byl geniálně promyšlený do malinkých detailů. Jediné co, tak ze začátku se seznamujeme se spoustou postav, jejichž charakteristika a seznámení se s jejich životem, nehrají v pokračování téměř žádnou roli. A tím, jak jich je i během knihy docela velké množství, tak jsem se chvilkami ztrácela. Ale pět hvězdiček si to zaslouží i přesto a já teď utíkám do knihovny pro další dva díly.
Knihu jsem přečetla během čtyř hodin, ale teda ten zdlouhavý začátek mi dal vážně zabrat. Některé pasáže mi přišly až nadbytečné. Pořádně jsem se zvládla začíst až během posledních šedesáti stránek. Za co ale palec nahoru, tak je to určitě plno tajemství, kterého je tam víc než dost a pro někoho možná nepředvídaný konec. Já osobně ale tento titul do nejlepších a ani dobrých thrillerů nezařadím.
Je to má první kniha od tohoto autora a díky ní se pustím v co nejbližší době i do dalších. Byla to naprostá pecka. Ráda čtu knihy o osobním rozvoji, ráda čtu knihy z prostředí Francie a ráda čtu knihy o obyčejných smrtelnících, což se autorovi podařilo skvěle skloubit. Rozhodně to nebylo naposledy, co jsem měla tuhle knihu v rukou.
Takové miloučké čtení na jedno líné odpoledne. Neurazí, ale ani nijak nenadchne. Romanťárna u které už od samého začátku víte, jak dopadne. Ačkoliv tam bylo pár překvapivých zvratů, za což palec nahoru.
Já tak hrozně nerada nedočítám knihy, ale v tomhle případě to jinak nepůjde. Námět knihy je zajímavý a řekla bych že i poměrně originální. Prvních několik stránek vypadá opravdu slibně, ale čím dál se prokoušete, tím horší to je. Už třikrát jsem se musela do dalšího čtení nutit a momentálně jsem někde za stou stránkou a, bohužel, vzdávám to.