Zaur komentáře u knih
Neprávem opomíjená kniha, která, zdá se, na českém knižním trhu zapadla, ačkoliv by měla stát v čele těch nečtenějších! Velmi dobře napsané, čtivé, originální a přitom tradiční vycházející z prastarých legend a pověstí. Kniha, která vás pohltí až do samého konce,a poté, co ji dočtete, máte chuť se k příběhu vrátit a slyšet/číst ho n znovu a znovu. Vedle Čarodějova učně jedna z nejsilnějších knih, jaké znám. Kéž by si našla co nejvíce čtenářů - nebudou zklamáni, ba naopak!
Knihu jsem dostal dárkem, i proto jsem se pustil do čtení, jinak bych na titul nejspíše nenarazil. A jsem dárci vděčný, protože by mi jinak bývala utekla velmi zdařilá kniha. Na historické romány nejsem, neboť mne před lety odradila česká produkce, a také romány s obálkami ve stylu Pána prstenů mne primárně odrazují, ale musím přiznat, že jsem po dlouhé době díky této knize pocítil k historickým románům opět sympatie.
Kniha má věru zajímavý děj, který postupně graduje a není vůbec předvídatelný. Nechci spoilerovat, ale nejvíce jsem se bál laciného sladkého happy endu, který se však nekonal, i proto body navíc. Prvotní obava, že se ztratím v záplavě postav s exotickými jmény, se rovněž nenaplnila. Postavy přibývají postupně, každé je věnován prostor tak, aby si čtenář vytvořil představu, ale budování čtenářova vztahu ke konkrétní postavě nechává autorka záměrně jako postupný proces (a to se mi vážně líbilo).
Nejvíce jsem však ocenil tři aspekty: 1) Umění stavění dialogů, kterými je kniha prostoupena. Nechci říci, že je kniha ryzí konverzačka, ale dialogy tu mají výrazné místo a jsou dobře a přesvědčivě vystavěny. Celkově je jazyk, jímž je kniha napsána, velmi čtivý a vyzrálý. Když jsem hledal, co dalšího autorka napsala, nenašel jsem nic, takže je to nejspíše její prvotina, a to jsem moc nechápal. Pak jsem si ale na záložce všiml, že je to historička a překladatelka, čímž se působivý jazyk vysvětlil. 2) Kniha je nenásilně prošpykována převyprávěnými mýty starověkého Egypta, Kenánu, Cheticie a Mezopotámie. Mám mytologii rád, ale vím, že dost záleží na formě, aby člověka zaujala, proto jsem ocenil způsob převyprávění. Navíc jsem řadu mýtů, hlavně kenánských, vůbec neznal a přiznávám, že ani neznám odbornou literaturu, v níž bych na ně mohl narazit, takže v tomto směru vykazuje kniha silnou, leč nenásilnou vzdělávací funkci. 3) Přesvědčivost, propracovanost a hloubka postav i děje. Na někoho akčního to možná bude pomalé tempo, kdo čeká potoky krve, bude zklamaný, ale kniha má opravdu sílu, gradaci, při níž se nenudíte, hloubku a výrazné psychologické propracování. Nečekal bych to, a musím se autorce omluvit za své předsudky, s nimiž jsem knihu otevíral (jenom jako dárek). Nakonec jsem ji přečetl jedním zátahem za pár dní.
Může se zdát, že knihu ocení hlavně ženy a třeba je to pravda, ale za sebe musím přiznat, že jako chlapovi se mi kniha moc líbila a měla fakt grády. A pokud má někdo rád magii a svět starověkých kněžek, bude asi vrnět blahem. Už jen scéna vyhánění nemoci nebo v hrobkách králů měla velikou sílu. Krásné obrázky byly už jen bonus navíc. Zařazuji do knihovničky a vím, že se k ní určitě vrátím. Doporučuji nejen k přečtení.