Zea komentáře u knih
Jsou to velice lidské příběhy - jen tam chybí ten o milované hrušni na školní zahradě, kterou poltický aparátčik nechal porazit v plném květu (padla jako mrtvá nevěsta), když na rádiu Svobodná Evropa hlásili o úspěchu pana Anderleho v USA, a kterou pan Anderle měl rád a mockrát ji maloval. Ten byl vytištěný v Peléově vile na výstavě obrazů.
Měla jsem těch knížek 7. Už mám jen jednu, protože rozdává klid, tichou vzpomínku a radost. A také má překrásné ilustrace. Občas ji jen vezmu do ruky a vidím moji babičku (jak se naše babičky podobaly - s kytičkou bylinek, šátkem na hlavě, s tváří plnou života a o hůlčičce v devadesátém sedmém roce života), truhlárnu mého dědečka, vybavují se mi dětské lumpárny i ten nápis AHA.
Když jsem viděla Peníze od Hitlera jako divadelní hru, říkala jsem své dceři, že půjdeme o přestávce domů a koupíme si lístky na jindy, abychom to dokoukali. Byla to čistá hrůza, ne kvůli dílu samotnému, ale kvůli emocím, které příběh vyvolával. Loni jsem si koupila knížku a s vědomím do čeho jdu, jsem ji přečetla. Je to příběh přeživší židovské dívky Gity Lauschmanové, která se vrací z koncentráku "domů", jenže žádné doma už není. To, co se rozehraje poté je neuvěřitelně depresivní příběh, příběh kostlivců ve skříni, hry na pravdu a lež v zrcadle vlastních vzpomínek a krutostí, které dělají lidi lidem. Je to však knížka, která není laskavá, i kdyžna konci se to zlepší, ale jen trochu, ale asi by si ji lidi měli přečíst. Nedá se na ni zapomenout, právě proto 5 hvězdiček.
Druhá nejlepší Grishemova knížka po ..a je čas zabíjet. Ale neztrácla spád, byla prostě skvělá. Příběh je v podstatě šílený, ale super. A mimochodem i film je zdařilý.
První Coben, kterého jsem četla a koupila jen náhodou. A byl super. Zajímavý příběh, napětí od začátku do konce a super změna po dlouhé řadě Vondrušků, Folletů a jiných sice skvělých, ale žánrově úplně jiných knih. Opravdu jsem ji přečetla jedním dechem. Musí to vypadat docela legračně, když starší dáma jde po chodníku a čte si, jenže příběh byl tak napínavý, že nebylo možné jej odložit. Opravdu je to perfektně vystavěný příběh, který je napínavý od začátku až do konce, nemá nudné pasáže - mohu ho jen doporučit. Šest let je báječné čtení.
Čas od času se k této útlé knížečce vracím, už jsem ji četla asi 5x, poprvé když mi bylo 17, ale pořád platí, že každý má svého tygra...
No nevím...je to 3.Cobenova kniha, kterou jsem četla. A nějak mě nenadchla. Cca do strany 230 jsem pořád nějak čekala co bude. Závěr byl sice výborný, ale nemohla jsem se k němu nějak prokousat. Moc jsem se na tuhle knihu těšila i na základě zdejších komentářů, ale kdybych nebyla v posteli nemocná, nevím, jak bych tu 3/4 pro mě nezáživné části knihy přečetla. Coben opravdu umí, ale tohle nebyl jeho nejpřesvědčivější počin.
Dneska jsem dočetla poslední slova Zelené míle - bylo 3:15 ráno a ta kniha se prostě nedala odložit. Viděla jsem před tím film - několikrát a přesto, že byl skvělý, tak knížku prostě nepřekonal. Nebudu opakovat slova o dojetí a kapesnících, ale je to fakt síla a jedna z nejlepších knih se spoustou myšlenek, které v člověku dlouho zůstávají. Nejde jen o Johna Coffey, ale i o Paula, kterému vlastně na konci příběhu dává osud pana Cinkala naději, protože všichni, které měl rád už odešli.