Zichyn komentáře u knih
Po dočtení hledám svou čelist na zemi, tohle byla od začátku do konce naprostá bomba. Omluvte má slova, ale Nesbo se s tím vůbec nese*e. Po tom všem co svému hrdinovy naložil se trochu divím, že ho už dávno raději neposlal pod drn, nebo rovnou někam na psychinu.
Tak já vám nevím. Asi začínám mít takový love/hate vztah k tomuto autorovi. Na jednu stranu se mi strašně líbí styl psaní v přítomném čase, dává to knize šmrc a nádech originality. Taky mám rád kratší kapitoly, eliminují se hluchá místa a nutí vás to číst dál a dál. Ale pak jsou tu momenty, které jsou jakoby vytržené z kontextu celé knihy, nemluvě o různých nelogičnostech v ději a trochu podivném chování hlavních postav. Joona je zatím i ve čtvrté knize poměrně jednostranná postava, chybí mi trochu charakterové propracovanosti. Jak už psali jiní uživatelé, je to takový Superman co nedělá chyby a nemá žádné špatné vlastnosti, ale snad se to do dalších dílů zlepší. Celkově si knihu užijete nejvíc, pokud vypnete mozek a nebude přemýšlet, jen se necháte unášet napětím a akční jízdou. Těším se na další díl, ale přiznám se, že jdu na něj s menšími obavami.
Po náloži severských krimi, které jsem si dopřával v posledních měsících jsem cítil, že potřebuju trochu změnu. Byla mi doporučena obsáhlá série s detektivem Harry Boschem a lituju jen toho, že jsem se k panu Connellymu nedostal dřív. Bosch je vlk samotář, svéráz, tvrďák každým coulem, veterán z Vietnamu a policista, který si jde tak tvrdohlavě za svým, že nehledí napravo nalevo, ale taky chlap se srdcem na pravém místě a se silným citem pro spravedlnost (omlouvám se za klišé). Černá ozvěna je detektivka ze staré školy. Amerika začátkem 90tých let. Jdu na další díl, Harry mě baví.
Na Deaverovi mě fascinuje jak má vždy tak propracované zápletky. Nikde to není víc zřejmé než právě u Hodináře, kde ve druhé půlce knihy je víc dějových zvratů než v Ulici. Chápu, že některé čtenáře to může odradit, ale mě tohle neskutečně baví. Nesnáším totiž pocit, když v půlce knížky začnu tušit jak se bude děj vyvíjet dál, ale u Deavera vím, že nikdy neodhadnu co bude dál. Detektivní lahůdka.
Solidní jednohubka a dobrý start série. Sice jsem pachatele odhadl poměrně rychle a konec býl kýčovitý až hanba, celkově ale zabavilo a neurazilo.
Fascinující a i po letech aktuální téma. Líbili se mi i pasáže kde hlavni hrdina vzpomíná na útržky ze své minulosti, po sedmi knichách bylo načase se o Rhymovy dozvědět něco víc. Ke 100% mi ale pořád něco chybý. Kdybych měl hodnotit knihu jedním slovem, řekl bych že je zdlouhavá. Má poměrně dost hluchých míst, zkrátit o 100-150 stran, tak bych s plným hodnocením asi neváhal.
Trampoty komisaře Holea pokračují 13tým dílem a já mám pocit, že Nesbo s posledními díly jede trochu na horské dráze. Policie byla správným způsobem nepředvídatelná a akční, Žizeň byla taková nemastná neslaná, Nůž byl parádní emocionální jízdou a Zatmění jde znovu kvalitativně o něco dolů. Ale možná je to mnou a přehnanými očekáváními, která k autorovi po celé sérii mám. Nicméně pořád platí, že je to skvěle napsané, napínavé a brutální. Uvidíme co dál, Harrymu držím palce.
Za mě prozatimní vrchol celé ságy. Fascinuje mě jak Martin zvládá ukočírovat takový ansábl různorodých charakterů a skvěle mezi sebou proplétat jejich osudy.
Krásné, epické, dobrodružné, krvavé, brutální a hlavně skvěle napsané. Pro fanoušky fantasy povinnost.
Zklamání.... za mě Olsen nikdy nepatřil mezi špičku krimi-spisovatelů, ale jeho Q série mi přišla jiná, osvěžujicí od těch ostatních. Není to tak brutální jako ostatní severské krimi, a hlavně se hodně spoléhá na humor (i když Asadovi velbloudí moudra už mi lezou trochu krkem), což je právě tím osvěžujícím prvkem. Selfies je jednoznačně nejslabší knihou v sérii. Zápletka nezajímavá, chování postav nelogické, a charakterový progres chudáka Rose už mi přišel hodně přitažený za vlasy. Oddělení Q mám celkem rád, ale bojím se že se do zbytku série budu muset nutit.