zoka komentáře u knih

Komentář společný pro celou trilogii:
Myslím, že jsem přišel na to, kde je problém s Tolkienovými knihami. Nejspíše to bude tím, že autor důkladně nepopsal vysokou rozvinutost dopravní infrastruktury Středozemě, zejména pak množství obchvatů kolem vesniček a městeček. Přeloženo do ne-cynické češtiny: knihy Tolkiena se odehrávají v zemi, která je mrtvá, kde žijí jen hlavní hrdinové, kteří bojují za dobro pro imaginární obyvatelstvo středozemě.
Nevím totiž jak jinak si vysvětlit, že v knize se setkáte pouze hobitínem, hůrkou, elfími a entími lesy, Mordorem, Gondorem a Rohanem. Mezi těmito místy hrdinové cestují nejspíše vzduchoprázdnem, protože se s nikým nesetkávají (mimo skřetů), nejsou zde jiná města, ani vesnice. Armády Rohanu a Gondoru jsou nejspíš také sebrané kdoví odkud, protože např. Rohan je sice obrovský, ale lidé nejspíš žijí jen ve městě.
Další věcí také je značná černobílost postav; snad jedině Boromir je vyjímkou, ostatní jsou buď dobří nebo špatní. Jenže svět není černobílý a proto mi přijdou Tolkienovy knihy velmi iritující - hlavní hrdinové konají jen dobro a skřeti jsou prostě jen zlí. Ale přece i skřeti musí mít city - jak by se mohli jinak tolik rozmnožit?
Dále mi v knihách vadí zdlouhavé pasáže popisů a strašně mě iritují básničky a písničky - to je prostě opruz, který jsem přeskakoval.
Závěrem: pro mě fantasy = Feist, Eddings, ... ale v žádném případě Tolkien. Ten je pouze druhořadý pohádkář pro děti, které ještě černobílý svět přivítají. Knihy jmenovaných fantasy autorů přetékají životem a člověk se tak lépe vžije do děje a postav, které se také nechovají jen černobíle. Ač to není zvykem, tak filmové zpracování se povedlo (tedy až na roztahaného hobita), ale číst knihy pro mě bylo utrpení - přečetl jsem poctivě všechny v očekávání toho, že se to rozjede... a bohužel. Pokud byl Tolkien zakladatel fantasy, pak jsem rád, že po něm přišli daleko lepší autoři než byl on, protože jinak bych musel číst snad jen detektivky a řůžovou knihovnu :-)

K Společenstvu prstenů: nejnudnější část trilogie. Popis hobitína na půl knihy zcela o ničem a pak zbytečné pasáže u Bombadila (otřesná a zbytečná figura), v Hůrce. Až tak ve 3/4 se rozjede jakýs takýs děj, bohužel velmi brzy končí.

15 01.01.2014

Komentář společný pro celou trilogii:
Myslím, že jsem přišel na to, kde je problém s Tolkienovými knihami. Nejspíše to bude tím, že autor důkladně nepopsal vysokou rozvinutost dopravní infrastruktury Středozemě, zejména pak množství obchvatů kolem vesniček a městeček. Přeloženo do ne-cynické češtiny: knihy Tolkiena se odehrávají v zemi, která je mrtvá, kde žijí jen hlavní hrdinové, kteří bojují za dobro pro imaginární obyvatelstvo středozemě.
Nevím totiž jak jinak si vysvětlit, že v knize se setkáte pouze hobitínem, hůrkou, elfími a entími lesy, Mordorem, Gondorem a Rohanem. Mezi těmito místy hrdinové cestují nejspíše vzduchoprázdnem, protože se s nikým nesetkávají (mimo skřetů), nejsou zde jiná města, ani vesnice. Armády Rohanu a Gondoru jsou nejspíš také sebrané kdoví odkud, protože např. Rohan je sice obrovský, ale lidé nejspíš žijí jen ve městě.
Další věcí také je značná černobílost postav; snad jedině Boromir je vyjímkou, ostatní jsou buď dobří nebo špatní. Jenže svět není černobílý a proto mi přijdou Tolkienovy knihy velmi iritující - hlavní hrdinové konají jen dobro a skřeti jsou prostě jen zlí. Ale přece i skřeti musí mít city - jak by se mohli jinak tolik rozmnožit?
Dále mi v knihách vadí zdlouhavé pasáže popisů a strašně mě iritují básničky a písničky - to je prostě opruz, který jsem přeskakoval.
Závěrem: pro mě fantasy = Feist, Eddings, ... ale v žádném případě Tolkien. Ten je pouze druhořadý pohádkář pro děti, které ještě černobílý svět přivítají. Knihy jmenovaných fantasy autorů přetékají životem a člověk se tak lépe vžije do děje a postav, které se také nechovají jen černobíle. Ač to není zvykem, tak filmové zpracování se povedlo (tedy až na roztahaného hobita), ale číst knihy pro mě bylo utrpení - přečetl jsem poctivě všechny v očekávání toho, že se to rozjede... a bohužel. Pokud byl Tolkien zakladatel fantasy, pak jsem rád, že po něm přišli daleko lepší autoři než byl on, protože jinak bych musel číst snad jen detektivky a řůžovou knihovnu :-)

Komentář "Návrat krále": Fakt jsem byl rád, že jsem to dočetl a mohl si tak odškrtnout Tolkiena z toho co bych si chtěl přečíst. Vám doporučím, ani s tím nezačínejte - raději se podívejte na film. Zejména konec celé trilogie v hobitíně je neskutečně stupidní. Ač popisy cesty Froda k hoře osudu byly vcelku čtivé, Gondor a zejména ten konec knihu zabily :-(.

7 01.01.2014

Věřím, že v době kolem svého vydání to muselo být krásné čtení. I dnes umí přiblížit trochu život v tehdejší době. Na druhou stranu pro dnešního člověka už je to kniha rozvláčná, postavy s kterými z dnešního pohledu příliš souznít. V podstatě jsem to dočetl jen protože jsem si chtěl doplnit i toto ve škole vynechané vzdělání (povinnou četbu jsem nečetl "natruc"). Ale zatímco některé z povinných knih mě nadchly, tak tahle to určitě nebyla.

3 25.11.2024

Povídky jako takové jsou dobré a asi jim není co vytknout. Ale mě osobně vadí to, že na sebe nijak nenavazují, a pokud ano, tak za takovou dobu, kdy už si moc nepamatuju co se dělo předtím. Ta dějová linka, je příliš tenká, abych toužil po tom číst dál a dál. Za mě škoda, protože pisatelský talent je nesporný, ale bohužel nevyužitý v uceleném ději.

3 25.11.2024

Komentář společný pro celou trilogii:
Myslím, že jsem přišel na to, kde je problém s Tolkienovými knihami. Nejspíše to bude tím, že autor důkladně nepopsal vysokou rozvinutost dopravní infrastruktury Středozemě, zejména pak množství obchvatů kolem vesniček a městeček. Přeloženo do ne-cynické češtiny: knihy Tolkiena se odehrávají v zemi, která je mrtvá, kde žijí jen hlavní hrdinové, kteří bojují za dobro pro imaginární obyvatelstvo středozemě.
Nevím totiž jak jinak si vysvětlit, že v knize se setkáte pouze hobitínem, hůrkou, elfími a entími lesy, Mordorem, Gondorem a Rohanem. Mezi těmito místy hrdinové cestují nejspíše vzduchoprázdnem, protože se s nikým nesetkávají (mimo skřetů), nejsou zde jiná města, ani vesnice. Armády Rohanu a Gondoru jsou nejspíš také sebrané kdoví odkud, protože např. Rohan je sice obrovský, ale lidé nejspíš žijí jen ve městě.
Další věcí také je značná černobílost postav; snad jedině Boromir je vyjímkou, ostatní jsou buď dobří nebo špatní. Jenže svět není černobílý a proto mi přijdou Tolkienovy knihy velmi iritující - hlavní hrdinové konají jen dobro a skřeti jsou prostě jen zlí. Ale přece i skřeti musí mít city - jak by se mohli jinak tolik rozmnožit?
Dále mi v knihách vadí zdlouhavé pasáže popisů a strašně mě iritují básničky a písničky - to je prostě opruz, který jsem přeskakoval.
Závěrem: pro mě fantasy = Feist, Eddings, ... ale v žádném případě Tolkien. Ten je pouze druhořadý pohádkář pro děti, které ještě černobílý svět přivítají. Knihy jmenovaných fantasy autorů přetékají životem a člověk se tak lépe vžije do děje a postav, které se také nechovají jen černobíle. Ač to není zvykem, tak filmové zpracování se povedlo (tedy až na roztahaného hobita), ale číst knihy pro mě bylo utrpení - přečetl jsem poctivě všechny v očekávání toho, že se to rozjede... a bohužel. Pokud byl Tolkien zakladatel fantasy, pak jsem rád, že po něm přišli daleko lepší autoři než byl on, protože jinak bych musel číst snad jen detektivky a řůžovou knihovnu :-)

Komentář "Dvě věže": bohužel toto je nejlepší kniha z trilogie. Tedy "nejakčnější". Téměř polovinu knihy se člověk skutečně začte do děje, bohužel ta půlka je roztahaná po celé knize, takže stejně dost nudné číst omáčku mezi zajímavými částmi.

3 01.01.2014

Když ji dočtete, budete uchváceni. To je ale trochu problém - kniha je dlouhá (což samo o sobě problém není) a plná množství postav, které se třeba jen mihnou a už se neobjeví, nebo objeví za stovky stran, takže zapomenete o koho šlo a znovu to již není vysvětlené. Dost zdlouhavé je i uvádění do děje a zápletek. To totiž zabere polovinu knihy. Ne že by se nedělo v první polovině nic, ale oproti druhé polovině, která konečně dostane spád a šmrnc je to prostě delší.
Ač to dosud znělo jako kritika, kniha jako celek je... no prostě úžasná klasika od pana Clavela. Ne, není to Šógun, ani Král Krysa (ale i s Petrem se tu setkáte :-)), ale Vznešený dům bych zařadil hned za tyto dva skvosty. Tak jako každý Clavel je kniha zasazena do dobových reálií (které jsou velmi čtivě vylíčeny) a příběh by docela dobře mohl být uvěřitelný. Většina postav má svou osobnost a takřka každou si musíte zamilovat, protože pan Clavel umí vylíčit pohnutky postav. Děj samotný je směsicí špinážního dramatu a ekonomického thrilleru. Mohu rozhodně doporučit ke čtení... jen mějte s autorem trpělivost - on se Vám odmění.

2 19.02.2017

Král krysa je velmi sugestivní román. O to více, pokud jste něco podobného prožili (ne, já díky bohu ne) nebo vám někdo vizuálně přiblížil podobný zajatecký tábor. Měl jsem to štěstí v thajsku (Most přes řeku khwai mě stále ještě čeká přečíst), takže znám to vedro, viděl jsem ty desetitisíce hrobů vojáků padlích v zajetí. Znát atmosféru při čtení pomůže, ač je popsána dokonale. Na knize je však nejdůležitější to jak dokonale vykreslí změnu chování člověka v extrémích podmínkách v kontrastu s návratem do normální reality. Kniha rozhodně stojí za přečtení, protože je emocionálně velmi silná, syrová a poutavá (stejně jako většina Clavellových knih :-)).

2 13.04.2016

Povídky jako takové jsou dobré a asi jim není co vytknout. Ale mě osobně vadí to, že na sebe nijak nenavazují, a pokud ano, tak za takovou dobu, kdy už si moc nepamatuju co se dělo předtím. Ta dějová linka, je příliš tenká, abych toužil po tom číst dál a dál. Za mě škoda, protože pisatelský talent je nesporný, ale bohužel nevyužitý v uceleném ději.

1 25.11.2024

Oproti předchozím dílům asijské ságy spíše podprůměrné. Začátek velmi roztahaný, do půlky knihy se nic moc neděje a konec... je velmi otevřený - přišlo mi jako by najednou autora přestalo bavit knihu psát. Šógun měl sice podobně stavěný konec, ale přeci jen ne tak moc useklý. Doporučuji pouze jako součást asijské ságy - samostatně sáhněte po jiné knize.

1 21.03.2016

Po přečtení předchozích dílů jsem se na poslední těšil. Ale... byť je to napsané opět perfektně (kdo by to byl do Beara řekl), tak se nemohu zbavit dojmu, že už je příběh trochu vyumělkovaný a konec mohl taky trochu rozvinout. Rozhodně doporučuji, ale ve srovnání s předchozími díly tomu něco chybí.

14.04.2021

Mám Lonely Planet a National Geographic. NG rozhodně vyhrává, jelikož neobsahuje zbytečné informace a hotelech a restauracích do kterých člověk stejně nezavítá (v thajsku fakt ne, když ulice nabízí tolik zajímavějšího). LP je pro mě telefonní seznam - při první návštěvě jsme ho měli sebou a ani jednou nepoužili kvůli nepřehlednosti (příliš mnoho textu a kontaktů), na druhou návštěvu už zůstal doma v poličce narozdíl od NG.

29.08.2016

Rozhodně nejlepší průvodce po Thajsku. Nejde o telefonní seznam jako Lonely Planet, ani o čistý chaotický text, jako třeba Rough Guide. Ke každému regionu je stručná historie a seznam zajímavostí s fotkami nejzajímavějších míst. Je tak jednodušší se orientovat. Doporučuji rozhodně více jak Lonely Planet, který obsahuje zejména čísla a adresy restaurací a hotelů, jakožoto sponzorů průvodce. V dnešní době internetu je to naprostá zbytečnost, takže za mě už jedině průvodce National Geographic.

29.08.2016

Trochu alternativní pohled na historii, který by i mohl být pravdivý. Každopádně se jedná o velmi, velmi vtipný román. Chvílema jsem u něj brečel smíchy. A to jsem tu knihu koupil v levných knihách - skutečně milé překvapení.

25.09.2013