zuzana8162 komentáře u knih

Kniha se mi nelíbila a nedočetla jsem ji. Věřím, že s nadšením ji budou číst lidé, kteří si “jedou po svém”, kompromis jim nic neříká a v životě nemají moc povinností, ať už je to péče o děti nebo domácnost. Nechci říct, že v knize není mnoho pravdivých tvrzení, rozhodně souhlasím třeba s tím, že by člověk měl být sám za sebe šťastný, ne hledat svoje štěstí ve vztahu a samozrejme myslet i na sebe a svoje zájmy, ale kniha je za mne spíš pro lidi, kteří si potřebují obhájit svoje sobectví, které se projevuje nejvíce právě v partnerských vztazích a obhájit třeba k rozchod jednoduchým “prostě ke mně neladí”. Abych to shrnula, souhlasím s mnohými tvrzeními, ač obsáhlé zjednodušené historické modely vývoje jen stěží budou nějak vědecky podložené, pokud někdo obhajuje, jako autorka, že je v pořádku nechat dítě po rozvodu jít k otci, protože spolu oni ladí víc, je to pro mne popření jakékoliv možnosti cesty osobnosti směrem k vývoji, prostřednictvím SDÍLENÍ a následnému POROZUMĚNÍ. Za mě je cesta, kterou autoři zvolili ve vztahu slepou uličkou, stačí, když jeden z nich třeba dlouhodobě onemocní. Jejich popisovaná jiskra bude tatam a vztah se bude chýlit k nevyhnutelnému konci.

6 07.05.2022

Děkuji za tuto knihu. Ukazuje, že lidi jsou úžasní a někteří naprosto a nepopsatelně odporní, a to i mezi vězni. Autorka je mi velmi sympatická, jako i její subjektivní popis prostředí Osvětimského ženského orchestru. Je to psané hodně žensky, občas jsem se ztrácela ve jménech, intrikách a neshodách žen a toho, co tam vše řešily. Ale popis realistický a po přečtení knihy cítím jen prázdno a smutek a po tvářích utírám slzy.

3 31.07.2020