Anylola
komentáře u částí děl
Za mě nejkrásnější povídka ve sborníku. Příběh má přesah, který u většiny podobných záležitostí postrádám.
Povídka mi tak trochu připomněla Memento a My, děti ze stanice Zoo. Konec hořkosladký, ty miluju. Štvaly mě ale dvě věci. Za prvé, postavy chvílemi mluví sprostě a následně zase spisovně, nedává to smysl. A za druhé, iritovalo mě nadužívání slova ''mne'' vůbec to neznělo přirozeně.
Povídka je až okatě poplatná dnešní době a situaci ve světě. A hlavně nedává žádný smysl. Proč byli zavření, když mohli kdykoliv odejít? A když pak odešli, chodili si jen tak po venku. Pokud tohle mělo vyznít tak, že lidi byli ze strachu doma, když mohli normálně žít, nedává mi to smysl. Chápu, určitá skupina lidí, která je přesvědčená o tom, jak je nám dnes hrozně ubližováno, nejspíš bude hýkat blahem. Mě tenhle příběh přišel laciný a nedotažený.
Tak tahle povídka mě hodně bavila. Škoda jen, že nemá pointu. Doufala jsem, že se na konci dozvím, že ten příběh vypráví třeba na pohřbu, nebo na svatbě těch dvou. Ale i tak super.
