Demimortuus
komentáře u částí děl
Těch náhod je v povídce vskutku až příliš a působí tak poněkud vykonstruovaně a průhledně. I tak jde však o příjemnou dobovou jednohubku.
Na dobu vzniku překvapivě a netradičně vystavěná povídka, která by mne dnes mnohem víc potěšila nějakým rize hororovým koncem, kterým by hlavní hrdina tvrdě procitnul ze svého vysněného úprku z našeho světa. I tak jde však stále o pěkně vypointovaný kraťas s mravním ponaučením.
Téměř Lovecraftovsky atmosferická povídka, která až v samotném závěru změní směr od Providence k Egejskému moři. Postupně budované napětí, záhada, zvědavý hrdina, podivné chování našinců - známé propriety, které v tomhle případě fungují nečekaně příjemně.
Nadčasová povídka, která díky své atmosféře skvěle funguje i dnes. Nic se tu složitě nevysvětluje, prostě se stane, že ptáci začnou být agresivní a z počátečního údivu příběh postupně graduje v hrůzu a bezvýchodnost, kterou sledujeme očima rodiny Nata Hockena.
Je málo příběhů, které čtenář vidí očima umírajícího člověka. A ne vždy je umírání tím nejhorším, co vás může potkat. Působivá povídka o lidské bezohlednosti, krutosti a sobectví.
Jakkoliv je děj záhy předvídatelný, hlavními triumfy povídky jsou hlavně řemeslo a atmosféra. Nejstrašlivější horory se kolem nás dějí den co den. I bez strašidel. Bez povšimnutí.
Překvapivá komorní beznaděj z Venuše a důkaz toho, že se člověk může zbláznit i z horších důvodů, než jsou mimozemští lidoještěři.
Povídka by svou formou zapadla mezi klasické lokální pověsti, ale v některých fázích dokáže překvapit pořádným přitvrzením a potom má blízko i k hororu. Paní Emílie je pořádná bestie.
Kulinářsko/zábavný kraťas nastavuje zrcadlo lidstvu v restauraci, kde umějí uvařit téměř cokoliv.
Čtivá sci-fi povídka o chlapíkovi, který se ocitne na hranici zákona i života a smrti jako slepý k houslím.
Svižná krátká povídka o tom, že někdy není na škodu to svoje ego dát trochu stranou.
Mrazivý příběh ze světa postiženého zničujícími nemocemi se odehrává za ploty lágru. Je z větší části komorní, ale schopný zaujmout uvěřitelným vyprávěním i postavami.
Fantastický příběh sice má svou poetiku, ale zaostává nevýrazným dějem.
Svižná akční jízda a sympatická parta tvrdých chlapíků v krátké povídce z Marsu.
Zombies po česku. Tedy s nadsázkou a humorem. A nutno říct, že s humorem funkčním. Je to úsměvné, je to vtipné, je to milé.
Polská pocta klasickému románu Christine od Stephena Kinga má koule a příjemně šlape. Jedna z nejzábavnějších povídek antologie.
Variace na buranský horor, která mne dost bavila buranskou částí, méně už snahou o nečekanou pointu.
Spisovatelský styl Anny Šochové mi obecně příliš nesedí, ale musím říct, že tahle broučí povídka mě hodně pobavila a k zábavě se jí daří přidat i slušně úchylná třešnička na kladélko.
Karel se ve svém novém bydlišti necítí zrovna příjemně. Jinak je povídka spíš kolotočem "denních můr". Čtenáři z polské Poznaně si můžou přidat jeden bodík navíc.
Čtenář je pasován do role voyera a sledovat počínání Martina počínání vlastně není ani trochu nepříjemné.