DuSiČíst
komentáře u částí děl
Psané je to dobře, ale příběh stojí na vysoce nepravděpodobné situaci, kdy se sejdou dvě nehody v jeden den na jednom místě a obě obsahují velmi konkrétní substanci. Navíc bych čekal, že substance samotné nestačí, je třeba i konkrétních slov... Ale to je už autorská licence. :)
Jak mě neoslovila první povídka od Barrona (Sosák), tak tahle mi sedla maximálně. Chci číst takový věci. Konec... No, ten bych si přál jinej.
Povídka se četla velmi dobře a měla atmosféru, která se jen tak nenajde.
Ten konec zaslouží čtyři hvězdy. Pomrvil to ale vydavatel, obrázek v úvodu povídky je prostě obyčejnej spoiler... (sbírka Měsíční močál).
Premisa povídky mi zněla trochu přihlouple, ale vyklubal se z toho celkem příjemný a citlivý kousek.
Opět velmi podobný námět jiným povídkám, z něhož si po čase nejspíš vybavím asi jen ty představy ve finále povídky.
Typické lovecraftovské motivy, jen tentokrát poměrně zdlouhavě podané. Pointa bylo dobré krmivo představivosti :)
Autora jsem neznal, ale pokud má povídky stavěné takhle podivně, asi to nebude můj šálek kávy. I na té krátké ploše jsem se vlastně úplně ztratil v ději a jednání postav. Kde jsem čekal začátek nějakého finále, tak text prostě najednou skončí... Škoda, začalo to celkem zajímavě.
