exitus
komentáře u částí děl
Zatím to nejděsivější z knihy, skvělý nápad a perfektní atmosféra. Spoiler - jsem ráda, že tetičku ušetřil...i když?
Klasická Kingovina - suprově načtrnuté charakterý, zdánlivě obyčejný začátek, jen sem tam znepokojivá narážka a pak nářez. Velký žampionový nářez.
Nevím, jestli jsem tuhle povídku nepochopila, ale přišla mi dost o ničem. Nenalezla jsem v ní bohužel ani ten slíbený vtip,
Dlouhá povídka, spíš novelka a myslím, že velmi povedená. Celkem strašidelná a chvílemi nechutná, ale rozhodně dobrá návnada pro čtenáře k tomu, přečíst si DT (já mám za sebou zatím 1. díl a nebyla jsem úplně nadšená, po téhle povídce se mi ale chce číst dál). Roland je skvělá postava.
Dobrá povídka s výborným koncem, i když je samozřejmě dost nepravděpodobný.
Tato povídka se mi moc líbila, myslím, že si autor vybral vděčné téma a pojal ho z jiné strany (nešlo vlastně tolik o Dillingera). V této povídce King dokázal, jak perfektně umí vykreslit charaktery na malém prostoru tak, že si je fakt oblíbíte.
King zde těží ze své úžasné schopnosti perfektně vystihnout myšlenky malého chlapce, což už na něm obdivuji hrozně dlouho - skutečně píše skvělé dětské (hlavně klučičí) charaktery - viz Tělo. Jinak ale spíše průměrná povídka, ale retro atmosféra pěkná.
První povídka ve sbírce a hned takový nášup. Moc se mi líbila, nejprve jsem si myslela, že je Howard skutečně mrtvý a že povídka bude fantaskní, nicméně tahle varianta je super a vyděsí asi každého. Byla jsem celou dobu strašně napnutá a velice jsem se bavila pitevním humorem i příkořími, které autor hrdinovi přichystal. Za mě perfektní povídka, délka akorát, napětí, humor a do konce fakt nevíte, jak to dopadne.
Knihu jsem četla ještě před českým vydáním, takže jsem ji nemohla hodnotit a komentovat a občas jsem si napsala poznámku, abych pak věděla, co jsem u jednotlivých povídek chtěla vyzdvihnout. U Duny mám napsáno - Konec! a bohatě to stačí. Povídka je docela zajímavá, ale co jí dělá nadprůměrnou a nechá Vás po přečtení zaklapnout knihu a dát si pauzu před další povídkou, je závěr. Velmi vypointovaný.
Skvělá povídka, z které jsem měla pocit, že to byly dva příběhy v jednom, nejprve příběh o klukovi, co hledá dobrodružství a poté příběh o tom, co se dá potkat u dálnice. Ne že by mě druhá část nebavila, přišla mi velmi zábavná, jak jen to bylo možné vzhledem k námětu, ale první částí King opět ukázal, jak perfektně dokáže napsat dětské (hlavně chlapecké) charaktery.
Dle mého názoru nejlepší povídka ze sbírky, zasloužila by si, aby byla delší, ale i tak to bylo přesně takové, jaké mám od Kinga ráda - úžasná atmosféra, dobré postavy, zajímavé vztahy načtrtnuté na velmi malém prostoru, ale stejně se do příběhu vžijete a dotkne se vás.
Super povídka! Úžasně napsaná očima malého chlapce, byla jsem skutečně napjatá. A souhlasím s komentářem níže, ten konec přidává jednu hvězdu. Takže já jdu na pět.
Uff, tak to tedy byla síla...Občas proklínám svou bujnou představivost. A Vaši, pane Kingu
Na této povídce je zajímavé, že má stejný základ jako Dýchací metoda a to klub gentlemanů vyprávějících si příběhy. Příběh není špatný, ale nepřišel mi rozpracovaný tak, jak by mohl být.
Velmi se mi líbil styl vyprávění a já bych skoro řekla, že to už byla super gangsterka.
Spoiler: Skvělý nápad, ale upřímně mě překvapilo, jak vše dobře dopadlo, to prostě člověk od pana Kinga nečeká.
Aneb jak vytvořit na dvou stránkách dusno a velmi nesympatickou hlavní postavu.
Tohle byl přesně King v nejlepší povídkové formě, ani krátké ani dlouhé, ale pekelně děsivé. Ale já tyhle opičky nemám ráda už od Toy Story 3 :)
Mě to tedy přišlo roztomilé :) sice mě překvapilo, jak krátké to je, ale ono tam vlastně bylo zmíněno vše potřebné,ne?
