PollyJean
komentáře u částí děl
Na jednu z prvních povídek rozhodně dobré, ve světle pozdějšího díla samozřejmě povídka trochu ztrácí. Už tady se objevuje oblíbený motiv démonického prapředka, povstupně ovládající zvídavého prapotomka. Nebo to byl nakonec jen sen?
Na Lovecrafta dosti netypická povídka s pro něj nezvyklým humanistickým apelem v závěru (který je pochopitelně oslyšen). Také vlastně není jejím autorem, spíš spoluautorem. Ale přesto (nebo právě proto?) ji mám v oblibě.
Oblíbený motiv cizince / dědice, přicházejícího na místo se sáhodlouhými děsuplnými tradicemi. Dotyčný si samozřejmě nevšímá nápověd, vysmívá se proroctvím a tudíž to s ním nemůže skončit dobře. Varianta Krys ve zdech.
Povídka nepatří k těm nejlepším, ale jako jedna z malá obsahuje jasné autobigrafické prvky - pocity mladíka, zklamaného životem ve velkoměstě i velkoměstem samotným.
Povídka naplňuje přísloví : tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu ... Čtenář se ocitá hned uprostřed děje, který doslová pádí kupředu a nenechá vydechnout.
