Češi v uprchlických táborech po únoru 1948
novinky
PR článek, 28.09.2020
Po komunistickém převratu v únoru v roce 1948 odešly do zahraničí desítky tisíc lidí. Víte, co československé emigranty čekalo? Svět na ně nebyl připraven, a tak museli uprchlíci trávit určitý čas v lágrech. Tam si vydávali vlastní časopisy, organizoval divadlo, školní výuku, zkrátka podmínky je dohnaly ke specifickému způsobu života.
Autor se osobně sešel s pamětníky či jejich potomky a nasbíral cenné reálie v zahraničních archívech i v osobních sbírkách: dopisy, letáky, osobní doklady... Na jejich základě pochopil, jak vypadal každodenní život v táborech a jaké nástrahy museli jejich obyvatelé překonat, než jim bylo umožněno emigrovat dál...
Pojďte se dozvědět více o málo známé kapitole našich nedávných dějin.
Ukázka z knihy č. 1:
„V uprchlické komunitě v Bavorsku začalo na jaře 1949 kolovat deset základních rad, které neměly zastrašit, ale spíše připravit na nadcházející týdny a měsíce a zbavit mnohé naivních očekávání, protože mezi lidmi se šířila
rudnomyslnost, skepse a obavy.
Bratře a sestro, zapamatuj si toto desatero:
1) Jsi československý demokratický uprchlík. Uvědom si, že svým chováním a jednáním přispíváš nebo škodíš všem.
2) Nehovoř s nikým o tom, jak jsi přešel, kudy a kdo Ti pomáhal. I stěny mají uši a stovky rodin doma trpí chvástáním jednotlivců.
3) Uvědom si, že Čechoslováků je v US zóně v porovnání s ostatními národy hrstka (2,5 %) a že okolo Tebe se netočí svět.
4) Nečekej hrsti amerických cigaret a množství UNRRA konzerv, ale uvědom si, že ti, kteří přišli před rokem, neměli ani polovinu toho, co dostáváš Ty.
5) Jsi pod ochranou IRO, pod ochranou mezinárodní organizace. Status IRO Ti dává řadu práv, žádá od Tebe však respektování nařízení a plnění povinností.
6) Šetři si peníze, neutrácej zbytečně. Nevíš, kdy jich budeš potřebovat a každá marka je dobrá.
7) Nepočítej s tím, že do šesti měsíců opustíš Německo. Zařiď se podle toho.
8) Jakmile se usadíš v táboře, hledej si zaměstnání. Zahálka je počátek všech nepravostí.
9) Uč se cizí jazyky soukromě i v kurzech IRO, kde se můžeš také přeškolit na praktická povolání. Ve světě na Tebe nikdo nečeká a s mateřštinou daleko nedojdeš.
10) Jsi Čechoslovák, nepřipusť žádné politické štvanice jednotlivců a skupin, které poškozují celek a tím i Tebe samotného. Přejeme Ti, aby ses brzy dočkal splnění všech tužeb."
Ukázka z knihy č. 2:
„Na rozdíl od jiných táborů po Německu, do Grohn a Tirpitz v Brémách lidé přijížděli s neskrývaným nadšením. Dvojice zařízení, dohromady schopných naráz pojmout až 11 000 uprchlíků, totiž byly poslední stanicí před vytouženou cestou na druhou stranu Atlantiku, do USA a Kanady. Ale také do Austrálie. Podrobný popis všech procedur v Grohnu podal v dopise přátelům z července 1949 jistý Antonín Šustr:
„Příjezd vlaku do Bremen-Vegesack brzy ráno. Nikdo nesmí opustit vagóny, než přistaví nákladní automobily, které odváží cestující do Camp Grohn. Celé vyložení vlaku, asi 450 osob, trvá přes hodinu. V přijímací hale tábora se děje vše pouze podle transportního čísla. Odbavení jest velice rychlé a po deseti minutách jste hotovi. Nejdříve prezentace příjezdu, okamžitě registrace, DDT-desinfekce, vyzvednutí zavazadla, které vám ve vlaku odebrali. Veškeré potraviny jsou odebrány, neboť je zakázáno jíst vlastního jídla z důvodu udržení čistoty a pořádku. Po těchto formalitách jdete do baráku na pokoj, který vám byl přidělen. Od velitele baráku obdržíte prošívanou přikrývku, zelenou armádní pokrývku,
polštář, prostěradlo a čistý povlak. Lůžka jsou dvojitá kovová, s pérovými vložkami. V každém poschodí jest umývárna s tekoucí teplou vodou, jakož i sprchové vany. (...) Po ubytování jste naprosto volni. Nedoporučuje se vzdalovat z campu a zakázáno pohybovat se po něm po večerce v deset hodin. V campu je YMCA klubovna, kino, bohoslužby všech církví, koupaliště, kantýna a kurzy nejnutnější angličtiny. Jídelny jsou dvě, potrava jest o obsahu celých 3 000 kalorií!"
Pobyt zde trval v průměru pět dní, během nichž všichni netrpělivě sledovali vývěsky s aktualizovanými seznamy pasažérů příštích zaoceánských transportů. Kdo nalezl své jméno, mohl se připravit na cestu a konečně se vymanit ze začarovaného kruhu táborového života."
Na cestě za svobodou: Češi v uprchlických táborech po únoru 1948
Martin Nekola
Kniha se věnuje exilu po roce 1948. Víte, co čekalo československé emigranty? Svět na ně nebyl připraven, a tak museli uprchlíci trávit určitý čas v lágrech. Tam si vydávali vlastní časopisy, organizovali divadlo, školní výuku, zk... více