Prastaré mýty nám neřekly všechno...
novinky
PR článek, 10.01.2024Claire Heywood: VE STÍNU PERSEA
Autorka bestselleru Dcery Sparty se vrací s nápaditým převyprávěním mýtu o Perseovi z pohledu tří žen, které jsou v tradiční verzi odsunuty na vedlejší kolej: jeho matky Danaé, trofeje Medúsy a manželky Andromedy.
Danaé byla kvůli temnému proroctví vypovězena a náhle se ocitá těhotná a úplně sama. Vybudovat si nový život pro sebe a synka Persea bude to nejtěžší, čemu kdy čelila.
Medúsa se jako členka samotářské skupiny žen vyhýbá jakémukoli kontaktu se světem – tedy až do dne, kdy v lese najde zraněného Persea.
Andromeda ví, že k uklidnění bohů a ukončení kruté písečné bouře, která ohrožuje její pouštní kmen, bude zapotřebí oběti. Jenže jakmile zasáhne Perseus, Andromedin život se vydá novým směrem.
Perseus je posedlý příslibem vlastního osudu, jeho hrdinská cesta však vrhá na životy všech tří žen stín násilí a zkázy. Skrz jejich hlasy se tak odhaluje obraz muže, který ve skutečnosti vůbec není hrdinou...
Ukázka z knihy
Danaé svižným krokem stoupala po příkrém svahu k chrámu. Do sukní se jí opíral vítr a vedl ji po dobře vyšlapané cestě, jež se proplétala kamenitým úbočím. Usmívala se. Za sebou slyšela zadýchanou služebnou Korinnu. Na čele jí vyrazil pot, ale pokračovala dál. Byly téměř na vrcholu.
„Už to není daleko,“ prohlásila Danaé a obrátila se na služku, ale její úsměv poněkud povadl, když si všimla, že Korinna těžkou nádobu s vínem sotva unese. „Dej mi to,“ vybídla ji a najednou se cítila provinile, že nasadila takové tempo.
„Nedělej si starosti, paní. Jak jsi řekla, už jsme téměř nahoře.“
Danaé přesto zpomalila a po zbytek cesty nesly nádobu společně, každá za jedno hliněné ucho. Balancovat těžký náklad nesený dvěma páry útlých paží by se mohlo zdát obtížné, ale s Korinnou se znaly už dlouho a věděly, jak se společně pohybovat. Bylo to podobné, jako když ji služebná hned zrána oblékala a upravovala jí vlasy do složitých smyček, nebo když se společně posadily za stav protkaný různobarevnými vlněnými vlákny. Jejich těla bezchybně proplouvala jedno vedle druhého a ruce věděly, kde je jich právě zapotřebí.
Když se příkrý svah konečně změnil v rovinu a do jejich zorného pole vstoupil chrám, obě dívky se zastavily, aby popadly dech. Danaé tyto kamenné stěny viděla už bezpočtukrát, ale nikdy ji nepřestaly uchvacovat.
Každý balvan seděl na správném místě a byl přitesán tak, aby se svými sousedy vytvořil dokonalý kruh zdvihající se nad plošinu. Nebyl o nic větší než její vlastní domov, možná dokonce menší, ale z těch kamenů jako by vyzařovala spolehlivá nepohnutelnost, která přesahovala jejich skutečnou výšku. To místo nepatřilo lidem, ale nesmrtelným bohům.
Celkový dojem poněkud kazil velice smrtelně vyhlížející strážce, který se v tu chvíli objevil ve dveřích. Danaé a Korinna postavily kamennou nádobu na štěrkovou cestu, zatímco muž vykročil směrem k nim. Jeho zjizvenou tvář a holou hlavu ozařovalo ranní slunce.
„Ach, paní Danaé,“ zvolal a za chůze sepnul ruce před tělem. „Opět vás vítám v chrámu božských dvojčat, Apollóna Uzdravitele a paní Artemis.“
Pak pohlédl na hliněnou nádobu. „Další oběť pro velkého Apollóna?“
„Ano,“ vydechla Danaé dosud zadýchaná z příkrého stoupání.
„Můj otec žádá, aby mu pán Apollón milostivě odpověděl na otázku týkající se jeho sňatku. Prosí, aby mu zářivý bůh odhalil, která nevěsta ho obdaří synem. Vznešené město Argos se tak dočká nové slávy a bohu, jenž je jeho patronem, budou náležet potěšující dary.“ Vychrlila ze sebe slova, která už dva týdny opakovala ráno co ráno, a zhluboka se nadechla.
„Tak tedy dobrá,“ přitakal strážce a milostivě přikývl. „Dohlédneme na to, aby byla úlitba řádně vykonána. Kéž se náš zářivý bůh na královu žádost usměje.“ Vzápětí se sehnul pro těžký džbán s vínem a obřadně jej nesl zpátky do chrámu. Danaé ho sledovala, dokud neprošel pod kamenným překladem, a snažila se v té tajemné budově něco zahlédnout.
Uviděla blikající oheň a stíny postav pohybující se v jeho světle. Potom se dveře zavřely.
Usmála se. Jen ať si kněží střeží svá tajemství. Ona se sem nehnala takovou dálku, aby si vyměňovala zdvořilostní fráze se starými zapšklými strážci. Popadla sukně a vyrazila kolem chrámu. Nohy nedočkavě zanechaly Korinnu v dáli a rozběhly se po náhorní plošině. Pod podrážkami sandálů jí křupaly oblázky a pak Pak už to viděla.
Claire Heywood je vědkyní starověkého světa s bakalářským titulem v oboru klasická civilizace a magisterským titulem v oboru starověká vizuální a materiální kultura na univerzitě.
Více se o ní můžete dozvědět na https://claireheywood.info/
Claire Heywood: Ve stínu Persea, přeložila Karolína Limrová, vydává nakladatelství Ikar, 272 stran, doporučená cena 329 Kč - Knihu můžete koupit zde
Ve stínu Persea Claire Heywood
Autorka bestselleru Dcery Sparty se vrací s nápaditým převyprávěním mýtu o Perseovi z pohledu tří žen, které jsou v tradiční verzi odsunuty na vedlejší kolej: jeho matky Danaé, trofeje Medúsy a manželky Andromedy. Perseus je posed... více
Dcery Sparty Claire Heywood
Jejich příběh zná celý svět. Dcery spartského krále Tyndarea vstoupily do dějin a příběhů. Starší Klytaimnéstra coby zrádná manželka mykénského krále Agamemnóna. Mladší Helena jako ta, pro kterou povstalo celé Řecko a shořela Trój... více