Přichází nejlepší detektiv od dob Sherlocka Holmese
novinky
PR článek, 02.03.2022
Tim Sullivan: ZUBAŘ
Detektiv George Cross je podivín a není snadné s ním vyjít. Ovšem díky své posedlosti logikou, detaily a systémem je současně i skvělý vyšetřovatel. Což mu nepřidává na popularitě u kolegů či nadřízených. Každopádně pokud jde o objasněnost případů, drží u místní policie prim.
Když je nalezen zavražděný bezdomovec, Crosse tento případ zaujme. Snad proto, že i on je svým způsobem outsider. A když se objeví spojitosti mezi mrtvým mužem a starým nevyřešeným případem, upoutá ho ještě víc. A brzy vyjdou najevo podezřelá pochybení a trhliny v původním vyšetřování…
Zubař je první knihou z nové krimi série s detektivem Georgem Crossem, která má snad všechny atributy dobré detektivky: excentrického protagonistu, zajímavou zápletku, spád i špetku humoru.
Ukázka z knihy:
Cross si opatrně natáhl gumové rukavice a začal starce ohledávat. Co se mrtvých těl týkalo, nebyl nijak přecitlivělý a nechápal, proč se toho kolem nich někdy tolik nadělá. Samozřejmě pokud neměla nějaká obzvlášť ošklivá zranění, což by dávalo smysl. Jenže tohohle člověka zardousili a teď prostě jenom nedýchal. Byl studený. Měl zvláštní barvu. Žilky na nose, které mu popraskaly vlivem alkoholu, zmizely, gravitace krev přesunula z obličeje směrem k zadní straně lebky. To ale bylo všechno. Nebylo se čeho obávat. Zvedl mužovu levou ruku a zblízka si ji prohlédl.
„Měl na sobě snubní prsten? Na prsteníčku je nepatrný otlak.“
„Je tamhle, spolu s tím druhým.“
„S druhým?“
Patoložka přešla k hliníkovému stolku po straně, kde leželo několik průhledných sáčků na důkazní materiál. Jeden zvedla a ukázala mu ho. Byly v něm dva snubní prsteny, jeden přivázaný na kusu provázku.
„Ten druhý měl zavěšený kolem krku.“
„A to vám nepřipadalo podstatné?“
„Jsem soudní patoložka, ne detektiv.“
Pokud nesla její poznámka stopy sarkasmu, Cross by si toho normálně nebyl vědom. V rozpoznávání tónu se však zlepšoval, a byl si poměrně jistý, že je podrážděná. Navíc měla pravdu. Detektivní práce byla na něm, ona měla pouze předložit svá lékařská zjištění. Vzal si od ní sáček a pečlivě prsteny prozkoumal. Rozhlédl se, něco hledal, a ona mu automaticky podala lupu, za kterou nepoděkoval. Byl příliš zaujatý na to, aby si vzpomněl, že má v takové situaci vyjadřovat vděk. Prsteny byly totožné. Jeden o malinko menší a méně oblýskaný. Uvnitř bylo vyryté datum a propletené iniciály H, L a C.
„Ten člověk byl vdovec. Na krku nosil prsten své zesnulé ženy. Soudě podle porovnání, jak je každý z prstenů obnošený, zemřela už před nějakou dobou. On měl v minulosti hodně spravované zuby. Byly to rozsáhlé a dost nákladné zákroky. Mohla byste mi jeho chrup vyfotografovat, zrentgenovat a snímky mi poslat?“
„Ano.“
Cross se muži podíval zblízka na oči a pak se sehnul, aby je prozkoumal ze strany.
„Neprohlížela jste mu oči.“
„Pochopitelně, že jsem je prohlížela.“
„Má kontaktní čočky.“
Načapal ji. Měla na sebe vztek. Jak jí to mohlo uniknout?
„Toho jsem si naprosto vědoma.“
„Takže je běžná praxe nechávat je na těle?“
Nic neřekla. Někdo jiný by to v podobné situaci vyslovil s náznakem určitého triumfu. Cross však ne. Ten byl jen toho názoru, že kdyby lidé dělali svou práci pořádně, ušetřila by se tím trocha času.
„Mohla byste je prosím vyndat?“
„Jistě.“
Všiml si, že když je pinzetou vyjímala, počínala si velice opatrně. Zřejmě stejně opatrně, jako kdyby byl dotyčný živý. Cross ten detail ocenil. Očividně s mrtvými soucítila. Měl tu zkušenost, že patologové obdaření tímto přístupem zpravidla zjistí o mrtvých víc než ti ostatní. Jeden z jeho oblíbených patologů mluvil o mrtvolách jako o „klientech“ – to už bylo na Crossův vkus trochu moc, ale chápal, co ho k tomu vedlo. Tahle patoložka se nicméně dnes dopoledne zdála poněkud z formy. Odložila čočky do misky a tu mu podala.
„Připadají vám jako běžné čočky?“
„Jsou možná trochu větší,“ odpověděla stroze.
„To jsou sklerální čočky, používají se při onemocnění zvaném keratokonus, kdy je rohovka vyklenutá a běžné čočky nepadnou. Skléra je oční bělmo, a jak vidíte, ta čočka ho překrývá.“
Patoložka byla naštvaná; co je skléra, pochopitelně setsakra dobře věděla, a měla si těch čoček všimnout, jenže sklerální čočky překrývají takřka celé oko, takže je snadno přehlédla, navíc to nebylo něco, po čem by pátrala u bezdomovce.
„Měl jsem za to, že tohle všechno budete vědět. Na druhou stranu byste mohla namítnout, že jste patoložka, a ne oftalmoložka.“
Odešel. A jí jeho nezdvořilost vyrazila dech...
Tim Sullivan (*1964) je uznávaný scenárista, který se podílel mimo jiné na filmech Hrst plná prachu s Kristin Scott Thomas, Kam se i andělé bojí vstoupit s Helen Mirren a Helenou Bonham Carter, Jack a Sarah (který zároveň režíroval) s Richardem E. Grantem, Judi Dench a Ianem McKellenem a Dopisy pro Julii s Amandou Seyfried. Je také televizním režisérem, spolupracoval mimo jiné na seriálech Z deníku Sherlocka Holmese či Šest v tom. Často píše i pro hollywoodskou produkci, jak hranou, tak animovanou; spolupracoval třeba s Ronem Howardem a Scottem Rudinem, s Jeffreym Katzenbergem pak na čtvrtém filmu Shrek.
Tím žije v severním Londýně s manželkou Rachel Purnell, která je držitelkou Emmy a producentkou.
Tim Sullivan: Zubař, přeložila Naďa Špetláková, vydává nakladatelství Kalibr, 320 stran, doporučená cena 399 Kč - Koupit můžete zde
Zubař
Tim Sullivan (p)
George Cross je podivín a není snadné s ním vyjít. Ovšem díky své posedlosti logikou, detaily a systémem je současně i skvělý detektiv. Což mu nepřidává na popularitě u kolegů či nadřízených. Každopádně pokud jde o objasněnost pří... více