Daisy.Johnson
oblíbené citáty
„ Pamatuju si, co nás učili. Nohy roztáhnout, ruce podél těla, oči k Bohu. - Prokletý rok“
— Kim Liggett
— Kim Liggett
„ Díky poloprůhledné látce, která se mu vlní po těle, vypadá jako anděl smrti. Beze jména. Bez tváře. A není snad smrt právě taková?“
— Kim Liggett
— Kim Liggett
„ Tentokrát neutíkám před něčím, ale za něčím, a pohání mě pocit mnohem silnější než strach.
Naděje.“
— Kim Liggett
— Kim Liggett
„ Otec vždycky říká, že člověka dělají všechna jeho malá rozhodnutí. Soukromá rozhodnutí, kterým nikdo jiný není svědkem.“
— Kim Liggett
— Kim Liggett
„ Není nic nebezpečnějšího než ženy, které říkají, co jim přijde na jazyk. - Prokletý rok“
— Kim Liggett
— Kim Liggett
„ Nebe je kluk v domku na stromě, co má studené ruce, ale hřejivé srdce. - Prokletý rok“
— Kim Liggett
— Kim Liggett
„ Jenže co se ze začátku zdálo být neškodné, se proměnilo v něco nekonečně nebezpečnějšího. Ale nezačíná takhle snad všechno zlo? Plíživě. Nenápadně. Jako utahování šroubu. - Prokletý rok“
— Kim Liggett
— Kim Liggett
„ V dospělosti prožíváme dny, kdy máme pocit, že meleme z posledního. Najednou nevíme, za co vlastně tak dlouho, úporně bojujeme, jsme pohřbení ve skutečnosti a všednosti a ptáme se, jak dlouho to ještě vydržíme. Skvělé je, že všichni takových dnů ustojíme víc, než si myslíme. Děsivé je, že nikdo neví, kolik přesně.“
— Fredrik Backman
— Fredrik Backman
„ Protože i my se snažíme, jak nejlépe umíme. Vyrovnáváme se s tím, že jsme dospělí, milujeme se a koukáme, jak sakra zapojit ten USB kabel. Hledáme něco, čeho bychom se chytili, za co bychom bojovali a na co bychom se těšili. Děláme, co můžeme, abychom naučili děti plavat. Tohle všechno máme společné, a přesto pro sebe zůstáváme cizími lidmi, nikdy se nedozvíme, co si vzájemně způsobujeme a jak váš život ovlivňuje můj.“
— Fredrik Backman
— Fredrik Backman
„ Pravda je, že kdyby lidé byli opravdu tak šťastní, jak to vypadá na internetu, netrávili by na něm tolik času, protože ten, kdo prožívá krásný den, ho z poloviny nevyplácá na focení sebe sama.“
— Fredrik Backman
— Fredrik Backman
„ Někoho milovat je jako nastěhovat se do domu. Zpočátku je člověk zamilovaný do novoty, každé ráno se pozastaví nad zázrakem, že je to skutečně jeho, jako by se strachoval, že k němu každou chvíli někdo vtrhne a oznámí: Došlo k obrovskému omylu, nikdy jste si neměl žít tak pěkně. Během let ale oprýská fasáda, dřevo se tu a tam rozloží. A člověk svůj dům nemiluje pro jeho dokonalost, ale právě proto, že dokonalý vůbec není. Naučí se znát všechny rohy a zákoutí. Jak to udělat, aby mu nezamrzl klíč v zámku. Která prkna v podlaze se prohnou, když se na ně postaví, a jak otevřít dveře od skříně, aby neskřípaly. Všechna tahle malá tajemství totiž dělají domov.“
— Fredrik Backman
— Fredrik Backman
„ Největší moc smrti nespočívá v tom, že dokáže ukončit lidský život, ale že lidé, kterým se prozatím vyhýbá, už nechtějí žít dál.“
— Fredrik Backman
— Fredrik Backman
„ Jenom s krásnými lidmi se dlouho žít nedá, Julčo. Ale s vtipnými, jéminánku, s těmi člověk vydrží celý život.“
— Fredrik Backman
— Fredrik Backman
„ Člověk si přeje být milován. Nesplní-li se mu to, chce být obdivován, a nesplní-li se mu ani to, chce být obáván, v dalším případě nenáviděn a proklínán. Člověk touží zanechat v lidech nějaký pocit, duše se bojí prázdnoty, chce kontakt za každou cenu.“
— Fredrik Backman
— Fredrik Backman
„ Nikdo neumře. Stane se pohádkou, jen lehce poskočí v gramatice, čas přítomný se změní na minulý.“
— Fredrik Backman
— Fredrik Backman
„ Dneska už lidi neumějí uvařit poctivý kafe. Stejně jako už nikdo nepíše rukou. Na psaní mají počítače a espreso jim vaří stroje. A kam asi směřuje společnost, kde už nikdo neumí psát rukou ani uvařit kafe?“
— Fredrik Backman
— Fredrik Backman
„ Vím, že si kolem sebe stavím zdi, ale nikdy jsem nepotkala nikoho, jehož zdi vypadají stejně nedobytně.“
— Brigid Kemmerer
— Brigid Kemmerer
„ Věřím, že ty nejtišší chvíle jsou ty nejhlasitější. Tvoje mlčení mi říká víc než tisíc slov.“
— Brigid Kemmerer
— Brigid Kemmerer
„ Tolik jsme se oddálily, že si nejsem jistá, jestli existuje mapa, která by nás přivedla zpátky k sobě.“
— Brigid Kemmerer
— Brigid Kemmerer
„ Převalím se na posteli a vřískám do polštáře.
Vřískám tak hlasitě a tak dlouho, že zapomenu, co je to ticho.
Vřískám, dokud mi nedojde dech.
A potom se ticho vrátí a převalí se přese mě. Tolik ticha že to skoro nesnesu.“
— Brigid Kemmerer
— Brigid Kemmerer
„ Na internetu se spousta lidí projevuje moc hlasitě, a spousta moc tiše, ale my slyšíme jenom ty hlasitý . Musíme pokládat otázky, abychom slyšeli i ty tichý lidi.“
— Brigid Kemmerer
— Brigid Kemmerer
„ Mohl bys vidět celý život jako zkoušku. Nikdo nežije ve vzduchoprázdnu. Naše činy mají dopad na všechny kolem nás. Někdy si to ani neuvědomujeme.“
— Brigid Kemmerer
— Brigid Kemmerer
„ Až moc často si lámeš hlavu s tím, co máš dělat. Tady jde ale o to, co dělat chceš.“
— Brigid Kemmerer
— Brigid Kemmerer
„ „Když nevěříš ani živé duši, vkročit do neznáma je děsivé.
- Na co slova nestačí“
— Brigid Kemmerer
— Brigid Kemmerer
„ Jeden den není celej tvůj život. Jeden den je jenom jeden den. (Dopisy ztraceným)“
— Brigid Kemmerer
— Brigid Kemmerer
„ Netušila jsem, že je možné, aby člověk v jednom e-mailu zněl povzbudivě, soucitně i nakrknutě, ale jemu se to nějak povedlo. (Dopisy ztraceným)“
— Brigid Kemmerer
— Brigid Kemmerer
„ Jednou jsem se ho zeptal, jak může věřit v boží prozřetelnost, když ho vlastní otec málem zabil.
Podíval se na mě a řekl: Právě proto, že mě nezabil. (Dopisy ztraceným)“
— Brigid Kemmerer
— Brigid Kemmerer
„ Někdy se člověk dostane do fáze, kdy už to bolí tolik, že udělá cokoli, aby se té bolesti zbavil. I když to znamená, že přitom zraní někoho jiného. (Dopisy ztraceným)“
— Brigid Kemmerer
— Brigid Kemmerer
„ Víš, co je debilní? Že když se ve škole vozíš po někom slabším, tak tě vyloučí.
A to je špatně?
Ne. Ale týpkovi se špatnou pověstí můžou lidi říkat cokoli a všem je to jedno. Dokonce tomu fandí. (Dopisy ztraceným)“
— Brigid Kemmerer
— Brigid Kemmerer