Eulenleiterin
oblíbené citáty
„ Dosavadní filosofie byla hromadou hnoje; respekt před "velkými lidmi"? Raději před krysí mrtvolou!“
— Ladislav Klíma
— Ladislav Klíma
„ V mozku vynořila se mu otázka: Jsou lidé, tento bídný hmyz, hodni, abych jim dobře činil? Obyčejní lidé jsou všude stejně podlí.“
— Ladislav Klíma
— Ladislav Klíma
„ Buď je svět dobrý, a pak nemůžeme nic ztratit, anebo špatný, a pak naň nasrat - a tím stane se dobrým teprv.“
— Ladislav Klíma
— Ladislav Klíma
„ Co je pohroužení? Je to únik před sebou samým, je to krátký únik ze zakletí do vlastního já, je to krátké otupění vůči bolesti a nesmyslnosti života.“
— Hermann Hesse
— Hermann Hesse
„ Vždycky existuje pár takových lidí, kteří po životě požadují to nejvyšší a těžko se dokáží smířit s jeho hloupostí a surovostí.“
— Hermann Hesse
— Hermann Hesse
„ "Láska je hovadství, největší ze všech! kdo se zamiluje, přestane být člověkem. Vůle se rozplyne v jejím bahně. Žádný blázinec není dost bláznivý pro zamilovaného. Kdo se zamiluje, měl by být ihned oběšen. Není koutku na světě, který by tohoto zavržence přijal. Smrt je pro něj spasení."“
— Ladislav Klíma
— Ladislav Klíma
„ "Ach, jak si člověk zveličuje, okrašluje to, v čem vidí svou jedinou naději, svou záchranu! Pozlacuje si vždy své domnělé spásné kotvy!"“
— Ladislav Klíma
— Ladislav Klíma
„ "Blaze tomu, kdo vydechne po prvních ranách, tomu blaženěji, koho prut, tlustý jako trám, jediným švihem usmrtí, - nejlépe hned po narození. Ale větší část lidí je odsouzena, aby byla s nejrafinovanější pomalostí zdánlivě neškodnými metlami pomalinku k smrti umrskána, to "neškodné" je to nejhorší."“
— Ladislav Klíma
— Ladislav Klíma
„ "Ale nejsme my všichni žijící mrtví? Není toto vše pouze náš posmrtný sen? A nejsme my ještě slepější než Daemona? Ona považuje svou smrt za sen, my, idioti, za bdění!..."“
— Ladislav Klíma
— Ladislav Klíma
„ "Ach, ach jsem jen věčná, černá nenávist. Tak nezvítězím... Miluju, ale má láska je jen ostrůvkem v moři mé nenávisti. Mám vůli, ale ta, vládkyně ve vyhnanství, otročí jen černým pudům."“
— Ladislav Klíma
— Ladislav Klíma
„ Stádní idiotství zvané škola uloupilo mě přinejmenším třicet procent mé duševní síly, ale s tím dlužno vždy počítat, z člověka zbude vždy jen fragment jeho.“
— Ladislav Klíma
— Ladislav Klíma
„ Ví, že zde nezůstane, že půjde dál, ještě dál, protože kdyby zde umřela, zavalili by ji kamenem, a pro ženu, která nikde nemá stání, je nesnesitelná představa, že by se její útěk navždy zadtavil.“
— Milan Kundera
— Milan Kundera
„ Cíl, za kterým se člověk žene, je vždycky zahalen. To, co dává smysl našemu počínání, je vždycky něco pro nás totálně neznámého.“
— Milan Kundera
— Milan Kundera
„ Oba jeli na tom druhém jako na koni. Oba jeli do dálek, po kterých toužili. Oba byli opojeni zradou, která je osvobodila.“
— Milan Kundera
— Milan Kundera
„ “A proč nepoužiješ síly někdy proti mně?” Protože láska znamená zřeknout se síly.”“
— Milan Kundera
— Milan Kundera
„ Nacházíme útěchu, nacházíme otupění, učíme se dovednostem, kterými sami sebe klameme. Ale to nejpodstatnější, cestu cest, nenalézáme.“
— Hermann Hesse
— Hermann Hesse
„ Co je pohroužení? Co je opuštění těla? Co jsou posty? Co je zadržování dechu? Je to únik před sebou samým, je to krátký únik ze zakletí do vlastního já, je to krátké otupení vůči bolesti a nesmyslnosti života. Tentýž únik, totéž krátké otupení najde honák dobytka v hospodě, když vypije několik misek rýžového vína nebo kvašeného kokosového mléka. Nevnímá pak sám sebe, necítí bolesti života, najde krátké otupení. Dřímaje nad svou miskou rýžového vína najde totéž, co najdou Siddhárthra a Góvinda, když vystoupí po dlouhých cvičeních ze svého těla a prodlévají mimo své já.“
— Hermann Hesse
— Hermann Hesse
„ Ale ať ty cesty směřovaly od vlastního já, na konci dovedly vždy k já zpět. Ať svému já tisíckrát unikl, přebýval v prázdnotě, návrat byl nevyhnutelný, nevyhnutelná byla hodina, kdy se opět se sebou shledal, v záři slunce nebo ve svitu měsíce, opět bylo já a opět cítil trýznivé břemeno.“
— Hermann Hesse
— Hermann Hesse
„ Sám, odsouzený, opuštěný, jako jsou ti, kdo se chystají na smrt, zároveň v tom však byl jakýsi přepych, osamění naplněné vznešeností, svoboda, kterou lidé se závazky nikdy nepoznají.“
— Virginia Woolf
— Virginia Woolf
„ Zahleděla se k zemi jako v záhadném rozpomínání. Její zraky tajily divné tušení, tkvělo v nich cosi osudově ponurého, zdály se zastřeny bludnou závratí zoufalství, které se již v sobě vyrovnalo a určilo své zámysly.“
— Josef Karel Šlejhar
— Josef Karel Šlejhar
„ A vrhla se k zemi, spjata a schýlena k ní, jako když nemáme již nic, než tuto matku zemi, k níž se utíkáme, chtějíce v ní pohřbít své hoře a zoufalství“
— Josef Karel Šlejhar
— Josef Karel Šlejhar
„ Jako olivy vydávají nejlepší olej, když se nejvíc mačkají, tak umělec vytvoří nejlepší svá díla, zatímco se nachází na samotném dně bytí.“
— Antoine de Saint-Exupéry
— Antoine de Saint-Exupéry
„ Až si budeme vědomi své úlohy, byť zcela bezvýznamné, pak teprve budeme šťastni.“
— Antoine de Saint-Exupéry
— Antoine de Saint-Exupéry
„ A tak ten, kdo byl poražen a znovu sbírá síly, je pro mne větším vítězem než ten, kdo se těší ze včerejšího vítězství jako lenivec ze sklizně, a spěje už jen k smrti.“
— Antoine de Saint-Exupéry
— Antoine de Saint-Exupéry
„ Způsobím ti samozřejmě bolest. I ty mi samozřejmě způsobíš bolest. Ale to je podmínka života. Být jarem znamená přijmout riziko zimy. Být přítomný znamená přijmout riziko nepřítomnosti.“
— Antoine de Saint-Exupéry
— Antoine de Saint-Exupéry
„ Nelze vylíčit, jak trpěla ta ješitná duše: hrdost, zklamaná ctižádost, zmařené naděje, to všechno se spojilo a jeho život skončil ve strašných záchvatech zběsilého šílenství.“
— Nikolaj Vasiljevič Gogol
— Nikolaj Vasiljevič Gogol
„ Nečtěte proto, abyste se pobavili (jako děti) nebo poučili (jako ctižádostiví). Čtěte proto, abyste žili.“
— Gustave Flaubert
— Gustave Flaubert