100 let KS podobné

V knize 100 let KS autor srovnává a dává do protikladu současnou ekonomickou a politickou koncepci Čínské lidové republiky a Evropské Unie. Campbell to nazývá utopií, dalo by se říci schopností vize budoucího vývoje ve všech oblastech života státu. Zatímco Čína ji podle autora má a sice jak na domácím, tak i zahraničním poli (autor ji věnuje od strany 84 zvýšenou pozornost), přežívá Evropa transformovaná do jedné euro-normy bez pozitivního konceptu: EU-ropa bez cíle, bez utopie a vize. Příčinu Jan Campbell spatřuje v evidentně centralizujícím vývoji od Montánní unie přes Evropské hospodářské společenství až po Evropskou unii. Namísto množství politických a kulturních center nastoupila bruselská centralizace s její doktrínou byrokratického neoliberalizmu, což má za důsledek, vyjádřeno moderním politickým jazykem, ztrátu kulturní, politické a ekonomické plurality, ze které pramenila jedinečnost a dynamika našeho kontinentu. Takto viděno má Evropská unie anti-evropský charakter. Campbellova kniha jasně nastavuje zrcadlo dnešní post-sametové době. Kdo se na ČLR dívá brýlemi československé "normalizace" 1970. let, jen s opačným znaménkem a tedy maximálně zúženou primitivní antikomunistickou optikou, ten nemůže pochopit čínskou realitu dneška a zbavuje se možnosti aktivní, pozitivní diplomacie, jejíž příklady z minula i dneška autor uvádí. Ale tato autorova výzva k návratu do reality se netýká jen Česka a jeho současné i budoucí politické reprezentace, obdobná výzva platí i Evropě, jejíž úhel pohledu je určován v podstatě dvěma negativními faktory: nově vzkříšeným euro-centrizmem a americkou dominancí tzv. transatlantického společenství. První brání Evropě si uvědomit a v praxi přiznat, že Čína, mimochodem podobně jako Rusko, nejsou jen významné politicko-ekonomické subjekty světového dění, ale především dvě velké, svébytné civilizace s bohatou autentickou, byť mnohdy pohnutou historií. Redukce Číny na oblíbený pojem "komunistická diktatura" prozrazuje nejen ahistorické pojetí světa, ale zároveň i politickou omezenost s rovněž velmi omezeným diplomatickým rádiem. V tomto směru vyzývá Campbellova kniha ke změně metody přístupu. Závěrem si dovolíme připomenout dvě autorovy myšlenky, které se mi z hlediska duchovního i fyzického přežití Evropy zdají zásadní a zároveň si jejich smysl dovolím interpretovat v naději, že autor tuto "svobodu" obdaří jistou velkorysostí a blahovůlí. Jde o výzvu levici na pozadí loga "Moudřejší, nebo ani trochu". Obzvláště fascinující jsou autorovy odkazy na čínského filozofa Konfucia a evropské osvícenství, speciálně na německého filozofa Immanuela Kanta.... celý text