Jdem domů, pejsku podobné

Hnala se bouře a malý Tanguy byl u řeky sám. Strašně sám. Bylo horko a jemu se proti jeho vůli zavíraly oči. Pak někdo nahoře hodil něco do vody. Udělalo to žbluňk. Podíval se a uviděl malé šedé klubíčko, které se pokoušelo plakat. Tanguy je pomocí udice vylovil a vlastní košilí usušil. Zachránil štěně, vzal si je a pojmenoval Mojžíš. A tím to všechno začalo. Když dvanáctiletý hoch teď přemýšlí, co vše se pak přihodilo, ani tomu nemůže věřit. Koho to vlastně zachránil? Jak řešit problémy, jež tím vznikly? Vzít si pejska není tak jednoduché, jak by se zdálo. Aby si nového velkého kamaráda mohl nechat, musí Tanguy projít zkouškou vynalézavosti a trpělivosti. A hle, v jeho životě se mnohé mění k lepšímu. Ve staré opuštěné zahradě a v polorozpadlém domě prožívá nádherné dobrodružství. Jak je krásné a důležité být odpovědný za živého tvora! Mít přátele a doma opět nacházet pohodu.... celý text