Umění dnes podobné

Podoba výtvarného umění se od konce 2. světové války prudce měnila. Ve čtyřicátých letech nastoupily nové nefigurativní směry, označované jako lyrická abstrakce, akční malba, materiálové umění, a nabyly v desetiletí 1950–1960 takového významu, že se abstrakce zdála jedinou možností moderního umění. Ale od začátku šedesátých let se uplatňuje řada tendencí docela jiných a mnohdy překvapivých: pop art, nová figurace, kinetismus, vizualismus… Tento vývoj byl u nás sledován neúplně a zkresleně. Autor se proto snaží v řadě esejů, které jsou jádrem knihy, vylíčit dramatickou situaci, do níž dospělo moderní umění, a kriticky ukázat původ a smysl tohoto složitého dění. Těmto esejům předesílá informativní přehled vývoje avantgardního umění od abstraktního expresionismu, dada a surrealismu až k nejposlednějším experimentům, jako jsou happenings, v nichž se stupňuje působení uměleckého díla až do divadelních forem, a events, dematerializujících naopak umělecké dílo až v pouhý pomysl. V syntetickém závěru konečně ukazuje sociální a historický smysl současného umění. 64 ilustrací text dokumentuje.... celý text