Z cihel a úsměvů podobné

Soubor patnácti povídek laureáta státní ceny Jiřího Marka z ostravské stavby je souborem úsměvných pohledů do tváří lidí, kteří na stavbách budoucnosti nechávají měsíce života, a aniž si to uvědomují, rostou právě jako ta stavba. Přicházejí brigádníci rozpačití a v úzkostech na neznámé dobrodružství staveniště přímo ze závětří kancelářských stolů a nalézají slova povzbuzení, dočasné domovy. Přicházejí muži od nejrůznějších řemesel a tedy, v docela nové práci, nalézají sebe a svá pravá uplatnění. Široširý je okruh působnosti stavby. Probouzí i v lidech, odsunutých na samý okraj života stářím, vědomí užitečnosti. Zaléhá i do dalekých vesnic, kde sobotní návraty mužů rozhýbávají stojaté vody myšlení manželek, neodolatelně vábí děti. A přivolává mládež celé republiky, pro niž je třidičem charakterů a místem družnosti a radostných přátelství. To je právě to hlavní v Markových povídkách: lidská družnost, lidská láska. Podaná ruka, která tě už klesajícího ke dnu ještě zachraňuje pro kolektiv, pro naši socialistickou budoucnost. A potom humor. Spontánní a čistý humor člověka, jemuž lidské je blízké, humor tryskající ze srdce a proto srdce oblažující. Dobrá polovina povídek sbírky je jím proteplena.... celý text