Angína
Povídka od:
Rostislav Sarvaš
Z knihy:
Úsměv na dlažbě
Muž má pocit, že má angínu a sděluje to své ženě u snídaně. Ta ho nazve hypochondrem a chce ho poslat do práce a ne k lékaři. Kouká na svou ženu, a uvědomuje si, že skrz ni přišel o kamaráda, o hospodské rozmary, upřímné hovory a klade se otázku co díky své ženě získal?
Otravné řeči, ano, těmi ho šlehá už dost dlouho.
Zajde k lékaři.
Ten mu oznámí, že nejde o obyčejnou chřipku, ale že jeho hrtan napadla nejzákeřnější nemoc a že má před sebou tak rok života.
Muž to nechápe, doktor mu rozumí, muž vychází na čerstvý vzduch.
Od toho dne se změnil. Běhal, četl, pracoval, zdravě jedl.
Do roka zemřel.
Toho rána se probudil a zjistil, že leží v rakvi. Mluví k okolí, aby ho pustili z rakve, ale ti kolem rakve mu říkají, aby nebyl trapný, že když už jednou zemřel, tak jen ať tam leží a mlčí.
A přece se mu podařilo dostat se z rakve, když ale vzdáleně rozpoznával rysy rozzlobené manželky, tak se lekl tak, že skočil zpět do rakve a vyčerpán v ní usnul.
Vstáváme, vstáváme, slyší hlas od nějakého bílého pláště.
Ukáže se, že je na záchytce a zaplatí dvě stě deset korun a bude mít asi angínu.
Zajímavě popsaná volba muže, zda žít s otravnou ženou, či raději s kamarády. Věčné dilema muže!