Bílá paní v Telči

Povídka od: Eva Kilianová
Z knihy: Král moravských vodníků, Čertova tanečnice

Na zámku v Telči, co kdysi patřil pánům z Rožmberka, se od nepaměti zjevovala bílá paní.
Nikdo už neví, kdy to začalo, musí to být hodně dávno, ale říkali jí paní Perchta.
Vycházela vždy v noci, šla tiše chodbami a světnicemi, jako by plula, měla dlouhé bílé roucho až na zem a dobrotivou tvář.
Když zemřela mladá zámecká paní a zůstal po ní maličký synáček, tak se bílá paní Perchta zjevovala každou noc, jen co kojná, chůva a ostatní služky usnuly, brala chlapečka z kolébky do náručí, a jestli plakal, kolébala ho, rozvinula a smála se na něj, až ho ukonejšila.
V tom čase však přišla na zámek nová chůva. Jednou v noci se probudila a bílá paní ji nejprve polekala, potom jí vytrhla chlapečka z rukou a vyjela na ni: "Co je ti do našeho dítěte?"
Bílá paní jí odpověděla a taky ostatním, co se probudili a běželi se podívat co se děje: "Vy jste si nevážili, jak se sluší a patří, své paní. Nechte si tedy dítě, já už nikdy víc nepřijdu."
Bílá paní Perchta se urazila a zmizela.
Později dali tu stěnu, kam se bílá paní ztratila, rozbořit: našli v ní veliký poklad.

Rok vydání originálu: 1974