Caput mortuum
Povídka od:
Petr Stančík
Z knihy:
Ve stínu apokalypsy
Agaton Krimin je poslední kriminalista na území bývalé ČR. Nyní však jako kozlář se svým kozlem objíždí přeživší vesnice. Tajemná dívka ho požádá o pomoc při vyšetřování vraždy.
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (7)
Přidat komentář
Detektivka v postapo hávu mě bavila pro ty reálie ve světě po Velkém Průseru. Jsou tu naznačeny způsoby fungování zbytku lidí včetně zmutované fauny, flóry i robotických zařízení. Jinak je to klasická záhada zamčeného pokoje a hlavní hrdinka se neštítí ničeho... ani sexu s kozlařem. :-)
Trochu ujetá detektivka. Nesedělo mi, že se hlavní hrdina živí jako kozlář... Jinak je povídka celkem povedená a mnohem lepší než ty na začátku knihy.
Na Stančíka mi to přišlo trochu moc vážné, ale na druhou stranu sex byl i tam kde by ho normální člověk nehledal. Vraha jsem odhadl hned na začátku a nenechal jsem se oklamat (to se mi třeba u Agathy nikdy nedaří). Toulaví psi mně taky nepřekvapily a jediné čemu nerozumím je to proč se nakonec Agaton nepřipojil k Řádu. Pro mně jedna z lepších povídek, ani ne tak podáním nebo postavami, natož atmosférou, ale prostě to tak nějak funguje ani nevím proč.
Začátek byl slibný, nicméně grandiózní finále se nekonalo. Přiznám se, že jsem asi úplně nepobral autorův záměr a pointu.
Souhlasím s níže uvedeným, že ani v případě hlavního hrdiny netrefil autor hřebíček na hlavičku. Celou dobu jsem dumal nad tím, jestli mu fandit, či přát neúspěch.
Hodnotit nebudu, asi by bylo nefér ubírat jenom proto, že jsem nebyl sto pochopit autorovo sdělení.
I řekl Hospodin:
Jest-li že naleznu v Sodomě
pouhých deset spravedlivých,
odpustím pro ně celému městu.
(Nemesis 18:26)
Průměrná povídka, která nemá silnou osobnost, které fandit. Svět postapo je lehce překombinovaný a u některých pasáží i zmatený. Vlastně už druhý den jsem ve své podstatě nevěděl, o čem povídka je. Vzpomněl jsem si na některé silné momenty, ale to bylo vše.
Malá ochutnávka:
Elektřiny každopádně měli dost a tak si Agaron mohl po dlouhé době dopřát chlazené pivo a poslechnout si obě Magnificat Jana Dismase Zelenky ze starého přehrávače, který nosil na provázku kolem krku jako amulet.....
Jedná se o celkem povedený krimipostaposci-fi příběh. Jednoduše „KRISTAPO“ jak si to sám pan spisovatel pojmenoval. Ale toho vyšetřování tam není moc a to co je, mě celkem nudilo. Vše bylo moc odstrkované a snažilo se to navodit závěrečnou pointu. Nakonec mě ani pointa moc nezaujala.
Citát: Poznal jsem na vlastní kůži, že odhalovat zločiny je mnohem nebezpečnější, než je páchat.
Povídka zasazená v českých kulisách má být ve stylu kristapo -krimi + postapo. Hlavní hrdina je drsný maník, který se s ničím nepáře a na nějakém tom životě mu moc nesejde.
Čtivé za 3 hvězdy.