Černý samet
Povídka od:
Dagmar Pirochová
Z knihy:
Žena se lvem
Hluboká noc. Hotelový pokoj. Přepracovaný muž, který se snaží dokončit svou práci. A tajemné zvíře, které snad dokáže projít i zavřenými dveřmi.
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (8)
Přidat komentář
Přepracovaný finančník na služební cestě řeší na hotelovém pokoji problém s kočkou. Povídka mě moc neoslovila.
Tajemná atmosféra, která mi připomíná film Pokoj 1408, a přitom na závěr je otázka, nakolik to bylo fantastické, nebo ne, něco jako film "Svět podle Prota" (K-PAX). Líbí se mi lehká symbolika i černý samet:-), líbí se mi, jak to není nic bombastického, a přitom se v tom dá najít více výkladů, co tím autorka chtěla říct.
Nebyla špatná, ale tím, že preferuji akčnější děje, nebyla zrovna pro mě. Měla však zajímavou pointu.
Asi první text z celé antologie, který mě opravdu chytnul jak nápadem, tak zpracováním. Až do pointy to navíc může fungovat jako poeovský horor i jako scéna ze sitcomu - úplně tam vidím Sheldona Coopera, který si neumí poradit s kočkou na posteli, k čemuž nádherně sednou vnitřní monology. Závěr tomu dává metaforickou vážnější notu. Krása.
Hodnocení této povídky mě překvapuje, pro mě byla nejslabší povídkou Pekná noc na čary. Tato povídka měla takový Poeovský nádech, strašidelný přelud, vnitřní šílenství a uvědomění si sebe sama. Trošku hororová povídka, která mohla být trošku delší a byla by dokonalá.
Osobně mi to přišlo jako nejslabší povídka celé antologie. Chyběla mi tam hutnější „atmosféra“. Pořád jsem čekala, že se z toho vyvrbí nějaká záludná důmyslnost, ale závěrečné rozuzlení na mě působilo dost lacině.
Mně se to líbilo. Bylo to trochu strašidelné, trochu poučné a tak akorát dlouhé. Jen si nejsem jistá, kde se tam schovává ten silný hrdina, který bojuje svou vnitřní silou :)
Docela čtivé, ale nevyvážené, jako celá antologie Žena se lvem.