Cihla tety Emílie
Povídka od:
Zdeněk Mikeska
Z knihy:
O lidech a lidičkách Valašskokloboucka
Vypravěč vzpomíná, že žije v domě, kde jsou byty a topí si sami a kdo má zrovna službu, tak někdy usne u televize a nejde obsloužit kotel, takže je buď zima nebo naopak moc horko.
Přitom si vzpomene na tetu Emílii, čtyřiadevadesátiletou vdovu, která žije sama ve svém domku a proslavila se tím, že i za největších mrazů odmítá jakékoli topení v ložnici. Topí si pouze v kuchyni ve velkém starosvětském kachlovém sporáku, a v kuchyni se přes zimu zdržuje se svým kocourem Cyklošem. Topení v ložnici považuje za nesmysl. Večer si v kuchyni na sporáku důkladně nahřeje pěkně vypálenou kvalitní cihlu a zabalenou v kusu látky ji strčí před spánkem pod duchnu.
Nikdy netrpěla - tvrdí to autor - rýmou, chřipkou, nachlazením, angínou nebo revmatismem.
Teta se dožila požehnaného věku 101 let!
Dožít se vyššího věku má smysl pouze tehdy, pokud má člověk radost ze života a jakžtakž zdraví. A to teta Emílie asi měla, takže prožila na člověka nezvykle dlouhý život, když uvážíme, že přes sto let v ČR žije asi tak 600 - 800 osob.