Halucigénie

25.07.2013

Lovecraftovský horor první kategorie. Už dlouho jsem se s takovou chutí nepohroužil do hutného, temného textu s tím správným metafyzickým přesahem, který by měl čišet z každé dobré povídky v tradici HPL. Laird Barron se zvolna vypisuje, drží se zřetelné linie, nestaví tu překážky ve podobě přehnaně kryptického textu, jak tomu bylo třeba u „Postrachu“. Celá novela je napsaná hodně sebevědomým jazykem v té správné noirové tónině, např. když nechává dlouze promlouvat své soukromé detektivy vyšetřující pozadí záhadných jevů, souvisejících s okultně-podvratnými snahami příslušníků rodu Choateových. Za zmínku stojí i výborný rozjezd – první kapitola aneb překvapení v pustině. „Halucigénii“ osobně u postlovecraftovců stavím na roveň „Posledního tance s harlekýnem“ nebo „Pustin“, mezi opravdové lahůdky.