Laird Barron

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1970

Nová kniha

Černá tma zapomnění

Černá tma zapomnění - Laird Barron

Don Miller žije ve šťastném manželství se ženou, která je pro něj vším. Zároveň však celý život trpí záhadnými výpadky paměti a jen zřídkakdy se rozpomíná na ně... detail knihy

Populární knihy

/ všech 5 knih
Krev je můj chleba
Krev je můj chleba
Černá hora
Černá hora
Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká
Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká
Okultace a jiné povídky
Okultace a jiné povídky

Nové komentáře u knih Laird Barron

Černá tma zapomnění Černá tma zapomnění

„Ze všeho nejvíc se cítím vyčerpaný. Dotáhnout to do konce nebylo vůbec jednoduché a v tomhle je to za mne stejné jako ostatní Barronovy romány. Tohle je další důkaz, že povídky a romány jsou úplně jiná disciplína a vyžadují taky jiný talent. Barron je geniální povídkář, ale bohužel jen průměrný romanopisec. "Černá tma zapomění" má na jednu stranu našlápnuto, aby byla výborná. Jsou tam místy obrazy a vize, které Vás dostanou do kolen, ústřední mýtus je fajn, hlavní postavu Dona si prostě oblíbíte, a i ty vedlejší postavy (byť většinou hrají jen epizodní role) jsou zajímavé a dobře napsané. Tíživá atmosféra je takřka hmatatelná, Donova nejistota o tom, co je realita a co jen výplod horečnatého snu, jeho pochybnosti nad vlastními vzpomínkami, strach z toho, že ho zrazuje vlastní mysl, to vše by si zasloužilo absolutní hodnocení. A, jak jsem psal jinde, tohle málokdo umí napsat tak dobře jako Laird Barron. Jenže, pak je tu to "jenže". Příběh sám plyne strašně pomalu, obsahově je to materiál tak na povídku, čemuž odpovídá i poměrně náhlý konec a vyloženě povídková pointa. Opět je to celé strašně pomalé a stejně jako romány s Izajášem místy až nudné, takovým tím Dickensovsko-Dostojevským způsobem:), kdy víte, že čtete velkého spisovatele, ale nebaví Vás to. 3,5*“... celý text
— het2

Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká

„Právě čtu. Zatím je to tedy jízda! Nikoliv bezstarostná ale pěkně divoká!“
— Krbi

Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká

„Od Lairda Barrona jsem již něco četl a tak jsem se těšil na další jeho dílo. Bohužel u této povídkové knihy to pro mne bylo jako na houpačce. Najdou se tam skvělé povídky, stejně tak i průměrné a dokonce i pár vyloženě zlých. Dokonce jsem jednu povídku nedokázal ani dočíst. Tím pádem je to pro mě trochu obtížně hodnotitelná četba. Sáhněte po této knize opatrně.“... celý text
— Kapkaa

Černá tma zapomnění Černá tma zapomnění

„Na Barronovu novou knihu jsem se těšil, i když jsem po jeho předchozí asi čekal něco víc. Na druhou stranu to byl fajn horor, čtivý a zajímavý. Od autora rozhodně ještě zkusím něco dalšího, jeho psaní má něco do sebe“... celý text
— Mirek3012

Černá tma zapomnění Černá tma zapomnění

„Vždy, keď na trh zavíta nový Barron, začnem sa kruto tešiť, pretože si zakaždým spomeniem na jeho geniálnu pecku Muži z Porlocku, jednu z najinšpiratívnejších hororových poviedok, akú som kedy čítal a ktorú si „musím“ zreprízovať cca každý rok, lebo ma k nej čosi atavistické a príšerné priťahuje (a sranda je, že vždy v nej nájdem niečo nové, čo mi predtým unikalo). Laird, fakt ich nechceš roztiahnuť do románovej podoby? Takže i na Černú tmu zapomněnní som sa beštiálne tešil, ale napokon výsledok zaostal nielen za mojimi očakávaniami, ale i za fantastickým názvom a nepríjemne naturalistickou obálkou. Je to kniha s divným začiatkom, vcelku nezáživnými postavami, tradične dobrými barronovskými dialógmi a diabolskými opismi ponurej prírody dýchajúcej starobylými časmi, daných opisov je však na môj vkus málo. Barron je človek, ktorý toho má kvantá načítaného a napozeraného, no paradoxne možno práve v tom je problém, pretože sa nudí a kvôli tomu má tendenciu experimentovať so žánrami a zápletkami, pretože rozprávať „obyčajný“, dobrý a poctivý hororový príbeh ho skrátka nebaví a tak prichádza s podvraťáckymi vylomeniami o národoch, ktoré pestujú reďkovky (reďkovky!). Samozrejme chápem, že asi nikto normálny nemá chuť písať celý život len o temných lesoch, ale famózne záverečné slovo od Jarmily Křenkovej mi paradoxne pripadalo oveľa desivejšie a znepokojivejšie, než celá kniha. Možno by mal Laird radšej zostať pri poviedkach? Samozrejme s výnimkou románového spracovania Mužov z Porlocku.“... celý text
— Ivan Kučera

Přejít na knížky autora