Laird Barron

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1970

Nová kniha

Černá tma zapomnění

Černá tma zapomnění - Laird Barron

Don Miller žije ve šťastném manželství se ženou, která je pro něj vším. Zároveň však celý život trpí záhadnými výpadky paměti a jen zřídkakdy se rozpomíná na ně... detail knihy

Populární knihy

/ všech 5 knih
Okultace a jiné povídky
Okultace a jiné povídky
Krev je můj chleba
Krev je můj chleba
Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká
Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká
Černá tma zapomnění
Černá tma zapomnění

Nové komentáře u autorových knih

Krev je můj chleba Krev je můj chleba

„Velice čtivá oddechová záležitost s umanutým, bývalým gangsterem v hlavní roli. Izajáš si nejde pro ránu daleko a přitom mezi zuby cedí svůj černý humor.“... celý text
— Kapkaa

Krev je můj chleba Krev je můj chleba

„Ani nevím, co jsem od této knihy čekal, ale bylo to takové ploché. 1/3 byla vyloženě utrpení, pak se to rozjelo, ale nikam nepostupovalo. Pár velice vtipných hlášek tam bylo, avšak pokud to srovnám s českou tvorbou, potažmo s Larsem, který je naprosto skvělý....toto je pouze průměr. 70%“... celý text
— Timkim

Černá tma zapomnění Černá tma zapomnění

„Nevím, proč to vlastně pořád zkouším. Nečtu Lovecrafta, u hororů se nebojím, Krev je můj chleba se mi nelíbila, ale pořád to tvrdošíjně zkouším znovu a znovu, jestli tahle kniha od autora nebude pro mě lepší. Nebyla. Ale už mám zas rozečtené povídky ve sbírce Ta nádherná věc... No, tak třeba tam... :D“... celý text
— jaroiva

Černá tma zapomnění Černá tma zapomnění

„Moje první setkání s Barronem dopadlo docela úspěšně. Víceméně to bylo přesně takové, jak jsem čekal od moderního kosmického hororu. Velice oceňuji, že autor se v daném subžánru pohybuje s grácií a originalitou. Rozhodně nejde o nějaký pokus napodobit HPL, nebo nedej bože o něco jako fan fikci z lovecraftovského univerza. Ne, Barron má svůj vlastní svět a své vlastní hrůzy, které prožíváme skrze staříka Dona, jehož vzpomínky na život obsahují nevysvětlitelné mezery, při jejichž postupném odhalování docházíme k tomu, že jeho žena není tak úplně taková, jak se zdá. Kult Velké pijavice mě bavil, stejně jako autorův styl. Od začátku knihy je hororový prvek přítomen, ač většinou jen v náznacích, a vše do sebe začne zapadat až během posledních kapitol. Najde se ovšem i pár věcí, které bych rád vytknul. Jednak absurdní množství vedlejších postav, které se v knize mihnou na pár stránkách a dále nehrají roli a druhak možná až zbytečnou délku románu. Přestože je téma zajímavé i hezky zpracované, ty hodnotnější pasáže by stačily na opravdu hutnou a excelentní povídku. Bohužel je zde ohromná spousta vaty, takže třeba Kingovi fanoušci budou "jako doma". Dávám 4/5 hororu, který uspěl v tom, že jsem se cítil nekomfortně a zároveň byl originální a psaným pěkným stylem. Docela mě láká si od Barrona přečíst něco dalšího z tohoto "světa".“... celý text
— Slezadav

Okultace a jiné povídky Okultace a jiné povídky

„Miluju Barronovo umění vtáhnout čtenáře a čtenářky přímo do středu znepokojivých a hrůzyplných míst, lhostejno jestli se nachází v horách, na chatě, v hotelu, zděděném domě nebo někde v prdeli uprostřed hlubokých lesů, a nechat je, ať si s tím vším poradí úplně sami. To je opravdové kouzlo horroru. Ono to u něj možná trvá o nějakou chvíli déle, než u jiných autorů/autorek/příběhů ale pak Mé top 3 OKULTACE, MYSTERIUM TREMENDUM a ŠEST ŠEST ŠEST. Další jeho povídkové horrory, prosím.“... celý text
— eraserhead

Přejít na knížky autora