Honba za pokladem

J. G. Reeder, hlava všech tajných špehů veřejného žalobce, vyšetřuje anonymní dopis zaslaný šoférem lorda Tithermitea, který vyjevuje podezřelé okolnosti smrti lady Tithermitové. Zároveň se Reeder musí mít na pozoru, neboť mu ukládá o život čerstvě propuštěný padělatel Lee Kohl, jehož před sedmi lety poslal za mříže.

Anotace v knize:
Většina ctitelů klasické detektivky zná jistě i jméno Edgara Wallace (1875–1932); zná ho však pouze jako příliš plodného autora, který v dvacátých a třicátých letech zaplavil trh populární četby přílivem nenáročných knížek, jimž – i když v nich vystupují také detektivové – mohou jen nezasvěcenci a zcela neprávem říkat detektivky. Na tuto převážnou část Wallaceova díla nelze ovšem aplikovat pravidla klasické detektivky, a většinou ani žádná jiná kritická měřítka, neboť tu vskutku jde jen o levné čtení v obou smyslech slova. Wallace měl nepochybně mnoho fantazie, bujné a nedisciplinované; psal příliš mnoho, a proto příliš rychle; i když měl často dobré myšlenky, nedal si nikdy čas, aby vypracoval zápletky, prostředí a charaktery anebo aby věnoval pozornost literární stránce; ideálu nepřerušené akce a neklesající napínavosti děje obětoval zřejmě všechno ostatní. A přitom se zdá, že usiloval právě o něco, k čemu měl nejméně talentu.

Edgar Wallace má však též jinou tvář, než kterou ukazuje v běžných „wallaceovkách“. Některé z jeho ranějších prací (jako např. „Pokoj č. 13“ z r. 1924) a zejména ovšem příběhy z „Kriminálního zápisníku J. G. Reedera“ z r. 1926 prokazují nepochybný talent, který v plné míře vládne vším, co musí mít autor dobré detektivky, a nadto ještě velmi originální smysl pro humor.

Příběhy pana Reedera stačí tedy zajistit lepší části Edgara Wallace místo nejen v tomto výběru, nýbrž i v kruhu nejlepších autorů klasické detektivky. Z nich je převzata i naše povídka.

Originální název: