Imunita

Povídka od: Rostislav Sarvaš
Z knihy: Úsměv na dlažbě

"Říkala jsem ti už několikrát, abys nám ten jed nesypal. dobře víš, že jsme už tu vaši lest prohlédly!" řekla, zklamaně se na Kostimila podívala a otřela si čumáček o světle šedou srst.
I její společnice se k ní přidávaly a spokojeně pištěly, a pan Kostimil seděl na rozviklané židli a pozoroval přítomné krysy.

Do starého mlýna přijel na víkend syn pana Kostimila, políbil svou matku, a řekl, že někoho přivedl. Do předsíně vstoupila dívka. Její silnější postava napovídala, že velkým utěšovatelem je jí jídlo.
Dívka se jmenuje Nora a paní Kostimilové je podezřelé, že se stále omlouvá za kdejakou drobnost. Syn odpoví, že je to proto, že je moc hodná.

Pan Kostimil se vrací domů z hospody. Nadává. Hodně.
Dívka se mu nezamlouvá.
Oddává se alkoholu a neví jak se zbavit krys, kterých je ve mlýně celá družina.
Pan Kostimil si vezme velké množství prášků. smrt si pro něho ale nepřijde. A tak musí žít ještě dál.

Komentáře (1)

Přidat komentář

---