Jahodové jaro / Jahodová jar
Povídka od:
Stephen King
Z knihy:
Nočná zmena (14 poviedok), Noční směna (20 povídek)
Jahodové jaro je událost, ke které dochází každých deset let - zabiják se plíží areálem kolejí v New Sharonu...
Strawberry Spring
Rok vydání originálu: 1968
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (11)
Přidat komentář
Poviedka s veľmi hustou atmosférou a pre mňa nečakaným záverom. Čítané vo veku 12 - 13 rokov.
Před deseti lety nastalo jahodové jaro období falešného jara, kdy v areálu kolejí došlo k vraždám studentů a pachatel nebyl dopaden. Konec celkem předvídatelný, přesto atmosféra příběhu úžasná.
Tahle povídka mi vůbec nesedla. Mimo závěru, jehož rozuzlení jsem tak nějak čekal, mi to připadalo jako nudná, nezáživná a naprosto zbytečná textová výplň, která má za úkol jen zabrat pár stránek, aby jich bylo v knize víc. Mdlá nuda bez atmosféry.
Rozuzlenie asi už viac klišé byť nemohlo, napriek tomu sa mi páčilo. A čo si matne spomínam na časy sladkej puberty, kedy som Jahodovú jar čítal prvý raz, tak si pamätám, že som takú koncovku nečakal, takže vlastne spokojnosť aj na tomto fronte, len proste s odstupom desaťročí to naozaj JE klišé. Fascinujúca atmosféra podporená famózne korenistými opismi hypnotického, zvláštneho obdobia roku. Jedna z mojich najobľúbenejších kingovských poviedok.
Wau! Tohle bylo moc dobrý. Hezky naznačeno, možná jo, možná ne, nejspíš jo, třeba ne. (Ale vy víte svý.)
Vzpomněla jsem si na Stopy hrůzy, které jsem tehdy v mládí sjížděla stejně jako současný mladý kníkavý hudební blbosti.
Dobré :)
Pérak Jack aneb jak jaro probouzí různé lidské touhy - tak trochu Poeovská povídka- 75 %
Povídky noční směny čtu pěkně popořadě, Jahodové Jaro je zatím nejlepší! Krátká, ale úderná, drtivě přímočará, famózní formou a stylem vyšperkovaná záležitost. Jedna z mála raných Kingových psycho-věcí vyniká i v rámci jinak převážně nadpřirozené sbírky. Po přečtení této, nebo podobných opravdu kraťoučkých povídek člověk jen žasne nad všestranností páně spisovatelovou, jenž je vyhlášen propracovaností postav a mnohdy rozvleklostí děje (málokdy však na škodu). Autor exceluje i ve formě naprosto odlišné od svých největších opusů, v povídce, kde není prostor pro hluboké souznění s postavou a prožití děje.
Napsané dobře, s pěkně podanou atmosférou, jenže moc předvídatelné. Navíc mi povídka přišla uspěchaná, tenhle příběh si vyloženě říká o mnohem větší rozsah.