Jak jsem se zapomněl chodit
Povídka od:
Sebastián Wortys
Z knihy:
Vtiposcifilo-z/s-ofie - Předkrm povídek a myšlenek
27.8.09 Wortyse probudil zvonek, načež ho překvapilo zjevení jistého učitele a jeho tvrzení, že měli domluvenou schůzku. Ale nedávalo to smysl, protože Wortys měl v diáři jiný den a čas...
Ať byl důvod té podivné historky jakýkoli, spala si pak ve Wortysově deníku, a když ho 10.6.10 (znovu)zaujal surrealismus, vzpomněl jsem si na ni a vymyslel tuto značně absurdní povídečku. Protože jí ale tehdy nedopsal, závěrečný odstavec doplnil až v roce 2015, aby trochu měla nějaké zakončení, i když pravda, takováto povídka by klidně mohla končit uprostřed děje, :D.
Vychází z Wortysovi fascinace kreativními možnostmi absurdismu, mnoho-paradoxností zpochybňuje zdánlivé samozřejmosti i samotnou realitu a už tehdy ji Wortys popsal jako „převod obrazu na text“.
