Kdyby byli impresionisté dentisty / Keby boli impresionisti dentistami

Povídka od: Woody Allen (pseudonym)
Z knihy: Bez peří, Vedlejší příznaky, Obhajoba šílencova

Parodie na známou korespondenci Vincenta van Gogha s jeho mladším bratrem Theem, v níž se Vincent svěřoval svému bratrovi se svými pocity a událostmi v jeho životě. Vincent zde ale není neúspěšný impresionistický malíř, nýbrž dentista. Má však stejnou povahu a přístup ke svému povolání (př. udělá jedné paní můstek, tak jak to cítí a ne jak by se jí hodil do úst, a je za to zažalován) - citový a impulzivní. V povídce se objevuje mnoho jmen dalších známých impresionistů, kteří zde jsou opět dentisty, ale mají podobné povahy a problémy jako ve skutečnosti. Vincent se i nešťastně zamiluje (do dívky s dokonalým, ale ne nezajímavým chrupem) a z nešťastné lásky si i uřízne ucho (to skončí v obchodě s žertovnými předměty). Na závěr posledního dopisu Vincent lituje, že neposlechl otce a nestal se malířem - sice nudné, ale byl by to pravidelný život.

Originální název: