Krása je...
Povídka od:
Elizabeth Engstrom
Z knihy:
Když nás temnota miluje
Stará Martha Mannes je součástí města Morgan v Illinois od svého narození. Celé město ji zná jako ženu mdlého rozumu, která se narodila bez nosu, ale Martina mysl nebyla vždycky prázdná. Odhalení monstra pohřbeného hluboko v jejích vzpomínkách může vrátit jiskřivé dítě, kterým kdysi byla... nebo může její okolí uvrhnout do nočních můr malé holčičky.
Originální název:
Zo začiatku možno tak ako ja nebudete tak úplne stopercentne chápať, čo tým chce autorka povedať, prečo sa vydala takým smerom, akým sa vydala a nie opačným a či je to na niečo vôbec dobré. Ale niekde okolo strany 211 si poviete, že vás dostala, namotala a vy jej visíte na ústach a čakáte, čo povie. A ona hovorí. A hovorí. A pridáva. A pridáva. O živote. O smrti. O zrode, láske, ako i nenávisti a obetovaní. Niektorými vetami vám roztrhne srdce a vy, ak už niečo máte odžité, možno budete musieť na chvíľku knihu odložiť a spraviť si prestávku, aby ste to vstrebali, prípadne aby ste si osušili slzy. Áno, koniec ma čiastočne sklamal (a ozaj nemusíte byť Einstein, aby vám dlho pred "šokujúcim" twistom docvaklo, čo v skutočnosti bola zač "príšera"), ale i tak sú to jasné 4*.