Můj přítel Maigret
Povídka od:
Georges Simenon
Z knihy:
Můj přítel Maigret / Přítelkyně paní Maigretové
Květen v Paříži byl deštivý a studený. Maigret měl jako pozorovatele svých metod stále u sebe britského kolegu pana Pykea, což mu na náladě také nepřidalo. Snad mu tak přišel vhod případ brutální vraždy na ostrově na jihu Francie, kam se s Pykem vypravil, neboť mrtvý se krátce před smrtí oháněl dopisem od Maigreta a odvolával se na něj jako na přítele. Komisař Maigret s Pykem v patách nasává teplou atmosféru ostrova, pozoruje dění kolem a poznává místní lidi a jejich vzájemné vztahy. To je jeho metoda, která díky logice nakonec odhalí pachatele.
Mon ami Maigret
Rok vydání originálu: 1949
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (4)
Přidat komentář
Neuvěřitelná nuda. Když jsem audiobook doposlouchala, v paměti mi z něj uvízly jenom zlomky - třeba to, že pan Pyke rád plaval - ale to je vše. Bylo to tak nudné a zdlouhavé, že jsem u poslechu několikrát usnula. Myslím, že Maigreta všeobecně teď na nějaký čas odložím.
Simenon perfektně dokáže navodit atmosféru, takže úplně cítím to teplo na ostrově, to líné podnebí, kdy staříci hrají koulenou a lidé se více méně jen tak poflakují. Příběh jako takový nemá nijak zvláštní zápletku ani její rozřešení, ale to nic neubírá na kouzlu této novely. 75%, 3.3.2015.
Poprvé jsem se nějak nesoustředila a přišlo mi to nudné. Vrátila jsem se na začátek a začala poslouchat audioknihu s panem Vlasákem znovu. A bylo to tu! Co se mi napoprvé k nesnesení táhlo, vylouplo se do obvyklé medové vláčnosti; nádherná atmosféra ostrova kdesi na jihu Francie, lodě, rybáři, vůně moře a bouillabaissy, starousedlíci s neměnnými zvyky promísení s - původně jen - návštěvníky, jako by zakletými ostrovem a odsouzenými zůstat navždy.
Maigret přijíždí nerad (není to jeho rajón), navíc s anglickým pozorovatele panem Pykem, který se má od něj přiučit jeho slavným metodám vyšetřování a pochytit něco z komisařova uvažování. Pranic ho to netěší. Jenže co dělat, na ostrově došlo k vraždě a zavražděný se jako naschvál těsně před smrtí holedbal, že je Maigret jeho přítelem...
Líbila se mi zápletka, naprosto nečekaná, která přerostla nešťastnou souhrou okolností z něčeho, co se mohlo jevit jen mazaným podvodem, ve vraždu.
Líbily se mi charaktery, Maigretova nerudná laskavost, pan Pyke, neochotný k roli pouhé přítěže, všechno.