Muzeum zrůd
Povídka od:
Lucie Lukačovičová
Z knihy:
Ve stínu magie
Soukromé očko Avalon se ukrývá v Pekingu, kde se seznámí se skupinou umělců, kteří ji pozvou na vernisáž díla zvaného Carbunculus.
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (7)
Přidat komentářDocela povedená detektivka, kde mají někteří lidé (zrůdy) zajímavé schopnosti. Líbila se mi.
Povídka jakoby šitá mě přímo na míru. Toto pojetí magie je mi v současné době asi nejblíž. Perfektní příběh, zajímavé postavy.
Autorka líčí svět, kde se někteří lidé rodí s určitými schopnostmi. Detektivní příběh mě ale moc nezaujal.
Umění není vědecky
měřitelné a zkoumatelné.
Umění je magie
a Carbunculus je symbol.
Lucie Lukačovičová mě docela překvapila. Příběh se špetkou detektivky, zaplněný magií a výraznýma postavama. Jen škoda, že hlavní hrdinka o sobě prohlašuje, že je zrůda. Tady to trochu hapruje. Vlastně jsem ještě nenarazil na kladný přístup k magii. A to už jsem u páté povídky. Zatím mi připadá, že pro všechny je magie jen břemenem se kterým se nikdo nedokáže smířit. Divný pohled. Ale jak jsem řekl, je to teprv pátý příběh a doufám, že se to zlepší.
Malá ochutnávka:
Nejnovější Eddiho dílo je Carbunculus. Je to kovová sféra, kterou drží čtyři draci. Pokrývá jí textura zobrazující povrch vzdáleného asteroidu.
Nebo zobrazuje vnitřní strukturu buňky, navrhne někdo.
Nebo geologické vrstvy, ozve se další.
Nebo stylizovanou meteorologickou mapu.
Nebo nic z toho.....
Tady už je to více pozitivní, Avalon má dar a používá ho ve svém životě vědomě a ještě si za to nechá platit. Pravda, v Pekingu to dělá zadara, ale i tak skoro nerada. Jedna malá chybička se v příběhu najde, ale nechci na ní přímo ukazovat, protože i tak je to dobrý příběh a zaslouží si plný počet.
Jo, tohle mě bavilo. Nevím proč, ale vzpomněl jsem si na Sonátu pro Azazela z Kladiva, trošku mi ji to stavbou příběhu připomínalo. Povídka pěkně odsýpala, nechyběl nějaký ten zvrat a asi není moc co dodat.
Znovu se budu opakovat. Příběh ze světa, který by si zasloužil vlastní román. Jediné, co mě zklamalo, byl konec. Čekal jsem trochu víc. Za to ta jedna hvězda dolů. Jinak pecka.
Čtivé za 4 hvězdy.